- vybíráme menší hezkou pláž, na kterou bychom se podívali
- Karel se opět ztratil
- vyrážíme do Puerta Marquez
- usmlouvali jsme dobrou cenu
- po 1,5 hodině fakt "můčo tráfiko" dorážíme na místo určení
- vypadá to, že turistů tu asi také není mnoho
- po snídani spojené s obědem se jdeme plácnout na pláž
- někteří mají výčitky svědomí, že dostatečně nesportovali a proto si jdou zaběhat (kdo to asi může být - TT nasazuje hodinky a vydává se na volný úprk po písku)
- párkrát jsme se smočili a jdeme hrát "žolíka"
- vysvětlujeme pravidla
- dáváme testovací hru
- opět vysvětlujeme pravidla
- názorně ukazujeme kombinace a možnosti dle pravidel
- stále vystvětlujeme pravidla
- opět vysvětlujeme pravidla
- dáváme další hru
- opět vysvětlujeme pravidla
- hrajeme již o body
- Mája prohrává.... prý jsme dostatečně nevysvětlili pravidla
- na pozdější reklamace není brán zřetel
- začíná se stmívat a my balíme a jdeme hledat taxi
- .... nebude to jednoduchý úkol ...
- po 0,5 hodině chůze a jednom mezipřistání pro "koko fríjo" (čerstvý kokos) pomalu předcházíme auta v koloně
- míjíme autobus a ptáme se zda nemá volné místo (ze všech oken vykukují hlavy a několik lidí i ze dveří)... vykukující nás posílají dále kupředu
- pod mostem nacházíme opuštěné taxi
- začínáme vyjednávat o ceně a chceme do Wall Martu
- 20 pesos se nám zdá jako nejlepší nabídka kterou jsme kdy dostali.... asi tu čeká na rito fakt dlouho
- vyrážíme a jedeme proti celé stojící koloně
- díky našim ženyálním navigačním schopnostem je nám to divné
- ujišťujeme že jedeme do správného Wall Martu v centru
- NENÍ TOMU TAK
- jedeme do Wall Martu, ale k letišti
- po dohodě s taxikářem zjišťujeme že bude lepší vyčkat 2 hodiny v nákupním centru až pomine "grande můčo tráfiko"
- využíváme tuto jedinečnou příležitost okusit místní patro fast foodu a jdeme do všudypřítomné "číny" (Pablo si dává pizzu)
- prakticky ihned po konzumaci se u eM projevují jisté příznaky Montezumova pozdravu
- TT jde obhlídnout baňos
- jdeme na internet a doplňujeme další kapitoly (pečlivější čtenáři tento moment zcela jistě odhalilli - přes naše technické vybavení jsme nebyli schopni zaručit pravidelný a kontinuální přísun aktualit, zážitků a jiných zkušeností)
- odchytáváme taxi a smlouváme gut prajs do hotelu
- můčo tráfiko skutečně pominulo
- na hotelu opět hledáme Karla
- Karel se našel.... probudili jsme ho a zmačkaný nám prozradil kusé zážitky z včerejšího honu na "bueno ondy"
- po dosavadním průběhu pobytu se rozhodujeme prodloužit pobyt v Acapulcu o další 2 noci
- sešli jsme se na pokoji a zahájili turnaj v žolíkách o láhev nejlepší tequily (značku nezmíníme, neboť se nesmí z Mexika vyvážet)
- zakoupení láhve vyhrává Karel, který zvolil při počítání bodů metodu paušálních mínusů
- 4:00 ráno turnaj končí a jde se spát
pátek 2. ledna 2009
15. Den
čtvrtek 1. ledna 2009
14. Den
- probouzíme se po noci "nuevo aňo"
- vyrážíme na snídani do hotelové restaurace, která by rozhodně neobdržela žádnou z "mišelinských" hvězdiček
- po stabilizaci stolu podloženým sáčky cukru a ubrousky dostáváme opět vajíčka na jakýkoliv způsob a "chugo"
- vyrážíme do města s plánem plavba lodí
- momentální idea, že bude půjčena loď s využitím kapitánského průkazu eM
- tuto ideu opouštíme po úvaze eM na téma složení jejích kapitánských zkoušek
- dorážíme do přístavu
- ujíma se nás opět další dobrý muž
- lodě nemá, ale iniciativně vyjednává jinou loď za skvělou cenu
- jak později zjišťuje hlavní vyjednavač Karel u ostatních nájemců... obvyklá cena je asi o 600 pesos nižší
- operace Kafka zřejmě pokračuje
- dobrý muž nás posílá opět do OXXO na nákup tekutin
- vybrali jsme krám a naloďujeme se
- loď, která přijíždí má jakousi zvláštní barvu... barva vajec (trochu nám připomíná obvyklé "desajůno")
- vyplouváme a Pavel, Karel a TT začínají konzumovat pivo míchané s Karlem nakoupenými "mičeládami"
- TT po jednom kousku odpadá a opět začíná upřeně sledovat na mořskou hladinu (zřejmě sentimentálně vzpomíná na výlet na Isla Mujeres)
- .... s těma vomáčkama se to fakt nedá pít....
- střídavě komunikujeme s kapitánem, který se ukázal být zkušeným mořským vlkem
- kapitán provádí výklad místních zajímavostí, historie a jeho rybářských úspěchů
- ukazuje nám sídlo Placida Dominga
- ukazuje kde bydlel Belmondo když natáčel "Muže z Acapulca"
- po asi 1,5 hodině plavby se řízení lodi ujíma Pavel
- kormidlo je mu odebráno poté, co loď bezpečně směřuje na skaliska u La Quebrada
- plujeme dále do kapitánem zvolené zátoky
- provádíme vylodění
- TT ještě před tím pokračuje ve svém poznávání toalet a zkouší lodní záchod... v cajku
- čistota vody připomíná, že blízko bude kanalizační výpusť a skaliska, která musíme překonat při plavání na pláž dokazují, že do této zátoky by se nevylodila ani US NAVY
- TT si bere svůj podvodný foťák a jde si něco fotit do vody
- v okolí se pohybuje několik dětí na které omylem zaciluje objektiv (.... nojo bágl z brejlema a ploutvema nepřišel)
- naloďujeme se zpět a zbytek plavby trávíme pasivním odpočinkem a odhadováním cen okolních jachet těch prozatím úspěšnějších spoluobyvatel této planety
- po návratu na hotel se rozhodujeme pro večerní návštěvu místní atrakce skokanů do vln mezi skaliska a následně plánujeme návštěvu některého ze zábavních podniků
- vyjíždíme k útesu, kde se místní mladící pokouší o své odvážné skoky
- bereme oblíbený dopravní prostředek místní smetánky ... VW BROUK, do kterého se kromě řidiče pohodlně naskládá 5 dalších lidí
- dojíždíme na pozorovatelnu skoků a posilňujeme se místními kulinářskými vychytávkami (TT smažený banán con smetana do kávy, zbytek kukuřice con raději nic)
- sledujeme skokany seshora přičemž TT trvá na sejítí až dolů na terasu přímo pod skálu ze které se skáče
- zbytek se dobrovolně a s úsměvem na rtech k tomuto návrhu nadšeně přidává (... je třeba podotknout, že nadšeně se přidávají až po zjištění že v místní hotelové restauraci ze které je také možné skoky sledovat není ani jedno volné místo...)
- dole je boj o místa
- TT s Karlem bojují o místa...
- TT se protáhl mezi místní rodinku, Karel se trochu stáhl
- boj s domorodci pokračuje a přidává se eM
- ostatní členové týmu se stydlivě nebo z lenivosti nezapojují
- útočníci nasazují tvrdé zbraně, které vrcholí lepením se na nás zezadu (eM vyfasovala lokálního "mača", TT těžkotonážní matrónu)
- co bychom neudělali pro kvalitní dokumentační záběry a kulurní zážitek svůj i všech našich čtenářů a diváků
- po ukončení programu odcházíme... eM a TT se fotí s přeživšími skokany
- opět volíme dopravu VW BROUKem a jedeme do centra
- na doporučení nacházíme vhodný podnik PARADISO
- sedime na terase na pláži a konzumujeme večeři... přitom máme výhled na skokany bungee ("bandží džampink")
- hryžou nás místní pičůrky
- Pavel vážně uvažuje o skoku neb je inspirován mladíky z La Quebrady
- Karel se od nás odpojuje a vyráží na noční lov "buena ond" do klubu PARADISO
- zbytek po večeři odchází na pláž kde hraje oduševnělé hry... např. běh před vlnami
- jdeme po pláži zpět k hotelu... což nás po chvíli přestane bavit a proto opouštíme pláž a vyhledáváme silnici kde bereme taxi směr hotel
Pozn.:
"mičeláda" = omáčka typu salsa, která se zcela oficiálně přidává do piva k jeho ochucení. Našli jsme dva typy... jednu pálivou málo, jednu více.
pičůrka = muška, která vyhryzává i maso (alespoň podle definice a zkušeností eM)
středa 31. prosince 2008
13. Den
- vyrážíme na cestu do Acapulca
- jízdu si zpříjemňujeme různými společenskými hrami
- hrajeme na osobnosti (vítězí kocovinové fluidum, Xixao z filmu Bohové musejí být šílení a Don Julio jako výrobce tequily)
- délka jízdy překračuje naše očekávání
- občas cesta mizí aby se po pár metrech znovu vynořila
- po příjezdu do Acapulca nás zaráží "múčo tráfiko" - tzn. čtyřproudé parkoviště
- porovnáváme informace z GPS a tabulemi ve městě
- rozhodujeme se použít vlastní orientační smysl - patentovaný v Praze a upgradovaný na nejnovější verzi ženyálních navigačních schopností
- hledáme červenou tlustou silnici
- červená tlustá silnice je tunel..... naštěstí jsme se vyhnuli "múčo tráfiko" a mizíme v tunelu
- po pár minutách nás tunel vyvrhl na opačné straně okolních hor
- jsme opět v "múčo tráfiko"... ale alespoň už vidíme móóře
- opět používáme ženyální navigaci verze eM 1.0 a po pár hodinách dorážíme na ulici, kde se má nacházet náš hotel
- je celkem dlouhá.... jedeme už poměrně dlouho.... průběžně zastavujeme u místních specialistů na podávání informací turistům
- rady "mongolů" jsou nepoužitelné
- na recepci zjišťujeme, že hotel je skutečně náš
- následuje debata o místních atrakcích, možnostech zábavy, kultury a kulinářských zážitků (na dnešní večer i na dny ostatní)
- z diskuze s recepčním 3 hvězdičkového hotelu jednoznačně vyplývá, že neví o tom, že je dnes Silvestr a přesvědčuje nás, že do barů a restaurací není třeba žádných rezervací
- nasazujeme naše lingvistické umění.... "nuevo aňo, si?"
- recepční se chytil..... "a sí, a sí, a sííííí...."
- chválíme ho v domění, že chápe..... "ésoooo"
- pokračujeme v hledání programu mimo hotel, neboť z informací od tohoto zjevně zkušeného dobrého muže vyplývá, že na hotelu se nic nekoná (...máme jisté pochybnosti, nicméně se snažíme již tak dlouhý rozhovor neprotahovat)
- jdeme se ubytovat.... a místní "bebo" nám veze kufry
- "bebo" se spříjemně usmívá až k výtahu
- nastupujeme do výtahu a "bebo" tlačí kufry za námi
- ve výtahu se stále příjemně usmívá
- dorážíme do patra kde se otevírají dveře a "bebo" zahajuje výsadek
- ikdyž používá nákladní vozidlo typu rudl, nevyužívá jeho koleček a snaží se rudl vytáhnout z výtahu
- rudl se zasekl.... nemůžeme ven
- specialista na přepravu batožin se snaží čím dál větším lomcováním s celým rudlem plným kufrů vyvyklat z výtahu
- chvíli děláme jako by nic
- jako by nic už trva asi 5 minut
- tým musí zasáhnout a násilně přesvědčuje "beba" aby vyložil kufry do chodbičky, který výzvu evidentně nechápe, a proto zahajujeme vykládku sami
- "bebo" sleduje týmovou souhru a nechápe jí
- až je rudl prazdný, pouštíme za volant "beba", který s menší námahou svoji pracovní pomůcku vysekne z výtahové šachty
- vykladá kufry u jednoho pokoje a odjíždí s dalšími do dalšího patra
- situace se zaseknutým rudlem ve výtahu se opakuje (postup a řešení viz výše)
- setkáváme se na recepci na večeři
- dorazil taneční instruktor Carlos.... setkáváme se u stolu
- jedeme do prodejny OXXO nakoupit nějaké tekutiny neb jsme dehydrováni
- francouzské šampaňské tu nemají, takže volíme osvědčenou Tequilu, víno a Coronu
- na hotelu zjišťujeme že večer je program na terase hotelu s výhledem na "bahíja de Acapulco"
- kupujeme lístky za 800 pesos a jdeme se připravit na večer ("muchérés" se malují a dávají se do cajku, "hombrés" povětšině dřímají)
- o 10 minut později dorážíme na místo oslavy, kde kromě naší expedice nikdo nebyl
- mexičtí pařmeni dorazili kolem jedenácté
- zábava se rozdělila na dva tábory.... mexické děti + několik členů expedice a prosté požírače večeře
- Karel opět rozjíždí brejk na parketu
- mexičani a obsluha restaurace nechápe
- odpočítáváme vteřiny do "nuevo aňo"
- jak je vidět po celé zátoce... mexičani prostě čas neřeši a ohňostroje jsou různě napřed a pozadu :-)
- pískáme na píšťalky, máme speciální novoroční čepičky, házíme papírové hady, připíjíme připitkem ... "kdo neskáče není čech"
- eM se nehodí čepička k barvě šatů, ale žádný hombre si nechce vzít růžovou aby si jí vyměnil
- kolem 1 hodiny ranní jsou už místní mexičani opět na pokojích (ti se ale umí bavit...)
- tým pokračuje pitím i konzumací nakoupených tekutin
- probíhají speciální taneční kreace, variace na salsu, býčí zápasy, tance s ozdobami v restauraci
- ve 2 hodiny oficiální zábava končí
- jdeme na pokoj pro plavky
- mizíme v bazénu
- taneční kreace jsou vystřídány aqua aerobicem vedeným cvičitelkou eM
- k cvičení se přidává místní ostraha
- ne nepřidává..... to mávání znamená, že máme vypadnout z bazénu, protože tam vrhli novou zásobu chloru
- jdeme na pokoje s plánem pokračovat v zábavě na střechu hotelu
- plán opouštíme po doplňkové konzumaci alkoholu na pokoji na po zjištění že střecha je nepřístupná díky zamčené mříži
Pozn.:
"mongol" = kódové označení místního občana nejevícího žádné známky jakéhokoliv pozůstatku po geniální inteligenci Mayské civilizace
"bebo" = místní hovorové nářečí označující bell boye (z angl. nosiče zavazadel)
úterý 30. prosince 2008
12. Den
Posnidame ve velmi luxusnich stylu v hotelu, ve kterem jsme nocovali. Pokousime se zase trochu o kud posunout smerem k Acapulcu. Pavel si nebyvalym natlakem vymohl navstevu plaze v Huatulcu.
Jen co se priblizime k pobrezi, uz se nas ujima domorody muz, ktery nam zdanlive bezelstne a bezplatne ukazuje misto k zaparkovani a cestu k plazi. Nasledne zjistujeme, ze jsme se stali kavkami mistiho restauratiera. Zizen a hlad ovsem mame, a proto usedame ke stolecku primo na plazi. Nejprve si objednavame pouze piti, ktere zaroven platime, coz se ukazuje jako neprilis takticke vzhledem k tomu, ze za chvili dostaveme hlad. Po pulhodine se nam podari doslova nahnat nam jiz znameho restauratiera. TT si objednava typickou mexickou krmi – bolonske spagety, Maja guacamole a Pavel s eM se odvazuji zkusit dar more / smazenou rybku. Vsicni jsou spokojeni.
Nasledne cely tym smaci telo v mori, ktere je uzasne teple. Jen TT ma trosku problem s rozmistenim bojek, nebot s ohledem na svou vysku vychazi jeho plavba na pouhych 6 temp.
Cestou se zastavujeme na dalsi plazi, eM s Majou se pres vyveseny cerveny praporek vydavaji vstremhlav vlnam.Vlny jsou tak durazne, ze v nekterych momentech ucastnicim zajezdu svlekaji plavky, coz TT dokumentuje na svuj /fotograficky/ aparat. Vydavame se k mestecku Santiago, ve kterem se pokousime najit vhodny hotel. Nakonec jsme uspesni. Prestoze se na rozich ulic nachazeji domorodci s macetami, vydava se eM, TT a Pavel na nocni dobroduznou vypravu za potravou.
Jen co se priblizime k pobrezi, uz se nas ujima domorody muz, ktery nam zdanlive bezelstne a bezplatne ukazuje misto k zaparkovani a cestu k plazi. Nasledne zjistujeme, ze jsme se stali kavkami mistiho restauratiera. Zizen a hlad ovsem mame, a proto usedame ke stolecku primo na plazi. Nejprve si objednavame pouze piti, ktere zaroven platime, coz se ukazuje jako neprilis takticke vzhledem k tomu, ze za chvili dostaveme hlad. Po pulhodine se nam podari doslova nahnat nam jiz znameho restauratiera. TT si objednava typickou mexickou krmi – bolonske spagety, Maja guacamole a Pavel s eM se odvazuji zkusit dar more / smazenou rybku. Vsicni jsou spokojeni.
Nasledne cely tym smaci telo v mori, ktere je uzasne teple. Jen TT ma trosku problem s rozmistenim bojek, nebot s ohledem na svou vysku vychazi jeho plavba na pouhych 6 temp.
Cestou se zastavujeme na dalsi plazi, eM s Majou se pres vyveseny cerveny praporek vydavaji vstremhlav vlnam.Vlny jsou tak durazne, ze v nekterych momentech ucastnicim zajezdu svlekaji plavky, coz TT dokumentuje na svuj /fotograficky/ aparat. Vydavame se k mestecku Santiago, ve kterem se pokousime najit vhodny hotel. Nakonec jsme uspesni. Prestoze se na rozich ulic nachazeji domorodci s macetami, vydava se eM, TT a Pavel na nocni dobroduznou vypravu za potravou.
pondělí 29. prosince 2008
11. Den
Vyrazime na pruzkum krasneho kolonialniho mestecka San Cristobal de las Casas, hledame restauraci, kde bychom mohli posnidat. Po usednuti a kratkem rozhlednuti po lokale zjistujeme, ze se nenachazime v nejlepsi restauraci ve meste, ani jugo naranja neni z naranja, ale z chemikalie vytvorene absolventy lokalni chemicko-technologicke fakulty – tento chemicky pokus se prilis nezdaril. Pote vzrazime smerem ke kanonu Sumidero. Pavlem a Majou zjistene GPS – souradnice jsou neustale nejmenovanym clenem typu bezduvodne zpochybnovany, kdyz jsme bezpecne dorazili k okraji kanonu, ktery byl zastaven mestem Ciapa del corso. S ohledem na neuprosne ubihajici cas volime namisto vyjizdky lodkou obhlidku kanonu shora – z 5 vyhlidek dostupnych automobilem. V Tuxtle navstevujeme restauraci pro mistni smetanku /hornich 100 obyvatel/. Zvysujeme pocet navstevniku asi o 80 %. Po objednani nekolika chodu prinasi majitel restaurace zavdavkem 4 panaky tequily / Pavel se obetuje a hazi do sebe rovnou panacky 3.
Jako misto nocniho odpocinku je zvoleno mesto Tehuantepec, ve kterem je zvolen prvni dostupny hotel citajici 5 hvezdicek.
Jako misto nocniho odpocinku je zvoleno mesto Tehuantepec, ve kterem je zvolen prvni dostupny hotel citajici 5 hvezdicek.
neděle 28. prosince 2008
10. Den
- opet bylo planovano vstavani brzo
- plan nebyl splnen... jako ostatne kazdy den...
- vyrazime smer Palenque
- 11:00 snidame .... konecne
- po prijezdu do Palenque nas zarazi pocet navstevniku a nadmoraska vyska, ve ktere byl areal postaven
- vystup vsak prinasi sve plody
- pred nami se otevira velke mnozstvi Mayskych budov
- fotime, fotime...
- TT mizi v katakombach
- eM stale mirne pokulhava... (holt pro krasu se musi trpet)
- tym se srocuje pred vchodem do hrobky
- je tam vlhko, smradek a obcas by tam nekdo ten provoz mel ridit... dochazi casto k zacpam
- TT vyleza ze zahrobi
- mijime mistni prodavace s ruznymi vecmi
- oslovujeme prodavace sklenicek "panakoveho" typu... ale ten nasi nabidku odmita
- dalsi prodavacku ohromujeme svou primosti vyjednavani a dokonalou spanelstinou "no tengo dinero" (volny preklad = nemame zadne penize)
- usmlouvavame GUT PRAJS
- velmi pusobive ale uz musime jet smer Agua Azul
- jsme preci jen v Chiapasu ovladanem Zapatovci ... takze bychom chteli co nejdal dojet za svetla
- prijizdime do Agua Azul
- proslulosti tohoto prirodniho ukazu jsou si vedomi i mistni vesnicane, kteri nas srdecne zdravi s provazem natazenym pres cestu
- po kratke diskuzi davame dobrovolny sponzorsky dar ... zrejme na vystavu kostela, ktery tu vsak nikde nevidime
- v mistnim kostele se pravdepodobne casto modli mistni obyvatele... a zcela jiste nejoblibenejsi prikazani bude NEPOKRADES
- na dobrovolny dar dostavame dokonce i uctenku
- sjizdime jeste blize k mistu a prekvapive platime vstupne jeste jednou
- probiha rychly vysadek a okupace mista k nafoceni skupinoveho snimku
- cas hraje proti nam a brodime se zaplavou spise mistnich obyvatelu zpet k nasemu transporteru
- uz je nam jasne ze na dalsi zakladu za svetla nedorazime
- zacina nejdobrodruznejsi cast dnesni etapy... nocni prejezd Chiapasskych hor
- TT pristavil transporter skupine, ktera byla rozdelena na navsevniky banos a kuraky
- eM byla zdesena, ze dvere na mistnich banos maji zarazky i z venku... zrejme pro pripad skutecne nahle nevolnosti s nemoznosti navratu do reality
- kompletni posadka se v transporteru pripoutava do bezpecnostnich pasu
- stoupani k hlavni silnici je ve znameni jizdniho stylu rally... nase jiz tak sjete pneumatiky piskaji v kazde zatacce
- na hlavnim tahu smer San Christobal prorazime zatarasu vytvorene devcatky (asi ve veku 10ti let)
- rada poskytnuta pruvodcem nezastavovat zabira - je to v podstate hra nervu mezi pilotem a utocniky
- snazime se mit pred sebou vzdy alespon jedno auto
- drzime se mistniho domorodce znaleho mistniho terenu, coz se ukazuje jako spravna taktika
- predjizdime nekolik slabsich kusu, kteri nedokazi drzet nasazene tempo
- konecne dorazime do San Christobalu... asi po 4 hodinach kontinualniho napeti
- nastupuje specialista na vyjednavani Pavel se svou plynulou spanelstinou ("tuu ruums, kvatro personas, kvanto kvesta?")
- obsluha na mistni recepci pod natlakem podleha
- Pablo se vraci s vyjednanym ubytovanim
- posadka se vyloduje
- TT bloudi ulickami a hleda parkovani (na dvore jiz neni misto)
- transporter je nakonec naveden na pristani ke zdi
- jdeme na veceri do restaurace... jidlo je velmi chutne
- obsluha je kolonialniho stylu... bila kosila, cerne platene kalhoty, cerne boty, cerny motylek (to jsme tu jeste nevideli...)
- mistni cistnik zkousi co snese zaludek bezbrannych turistu a prinasi tequilu doprovazenou kaliskem ostreho kecupu + chili s limetkou
- mistni specialita kupodivu chutna skvele
- po nekolika kecupech jdeme spat
- v noci navstivil eM ze zahrobi aztecky panovnik Montezuma II. kteri ji prinesl dar v podobe strevnich potizi
- to ma z toho ze nepila ten kecup (... snad to nema z toho, ze zapomela PIN ke sve karte pro vyber z bankomatu)
sobota 27. prosince 2008
9. Den
- vyrazime relativne brzo rano na cestu smer Chetumal
- v pruvodcich ovsem nejsou priliz lakave informace a proto davame "Retorno" po projeti vstupni brany do mesta a mirime dal na zapad, abychom se priblizili vsemi s napetim ocekavaneho Chiapasu
- cestu autem si zprijemnujeme navstevou dalsich Mayskych nalezist
- 1. v rade ja areal Kohunlich
- u kasy dochazi v tymu k rozporum zda vzit pruvodce na 1 hodinu ci nikoliv
- setrnost Pavla a Maji je maskovana nutnosti rychlosti prohlidky tak, abychom stihli tento den ujet co nejdelsi cestu
- sama prohlidka nakonec trva 57 minut bez pruvodce, coz TT nezapomene vyzdvihnout
- tym je spokojen s kulturni hodnotou navstiveneho naleziste a tak se vydava k dalsim ruinam
- zrejme se trochu projevuje drobna zastaralost pruvodce od TT (vydani 2003) neb pruvodcem popisovana cesta je z kategorii "zpevnena"
- cesta ovsem vykazuje znaky terenu hodneho obrneneho vozu Hummer
- nekolikrat padne z ust clenu navrh na "retorno" a navrat do civilizace, ale nakonec jsou obavy rozptyleny a dorazime po 40 minutach jizdy od hlavni silnice k cily
- urazili jsme 4 km
- TT neopomene poznamenat, ze pruvodce ma pravdu a cesta je zpevnena... a ze to chtelo trochu akcnejshiho pilota (ridila eM...)
- vzhledem k tomu, ze jsme v bushi ... TT nasazuje svuj anti-mosquito oblek
- banos navstevuje prekvapive Maja a TT exkurzi vynechava
- jednalo se o ekologickou variantu
- zazitek z naleziste predcil drobnou amortizaci vozidla
- pamatka byla nadherna... brana mela zcela znatelne vyobrazeni jaguara "chaguar"
- vyrazime zpet
- zastavujeme se v mistni restauraci
- dle nadseni a nasazene ochoty personalu jsme zrejme prvni navstevnici tento mesic
- TT jde obhlednout kvalitu mistnich banos
- pres drobnou jazykovou nevybavenost si objednavame mistni speciality
- TT pojistuje obsah talire dvema tequilami
- pres postupujici setmeni si tym nechce nechat ujit navstevu dalsiho naleziste
- prijzdime k oplocenemu arealu v 17:40.... (otevreno je standardne do 17:00)
- jiz se vyrazne setmelo
- probehl nesmely kontakt s mistni ozbrojenou ochrankou naleziste
- po prekvapivem nechapavem postoji hlidace jsme nakonec vpusteni do arealu
- Maja zustava v zaparkovanem aute pred zavrenymi branami.... a hermeticky se uzavira
- dobry muz v krojovanem obleku mistni ochranky na vede tmou k budove recepce
- tam platime vstupne 35 pesos na osobu... uctenku nam nevydava a posila nas do tmy s tim, ze mame byt hlavne potichu
- zavira za nami dvere a nasi nocni prochazky se neucastni
- cestou jdou slyset zvuky pripominajici vystrely
- zrychlujeme tempo
- stipou nas komari a zakopavame o parezy... primym stretum s kmeny stromu jsme se vyhnuli
- eM trochu ztraci krok diky svemu zraneni... to je zpusobeno nevhodnym vyberem vychazkove obuvy pro tyto ucely (koupila si prenadherne zabky, ktere ji odraly palec)
- .... ale hodi se ji ke vsemu a navic je usmlouvala za 50 pesos.... pry je to prava kuze (nevi se vsak z ceho)
- dorazime na ruiny a snazime se udelat par fotek ... diky tomu, ze pyramidy nebyly nasviceny je to prakticky nemozne
- cesta zpet probiha jiz v 100% tme
- TT si utahuje svoje trekove boty pro pripad zrychleneho ustupu
- prochazime houstinami zpet
- Pablo osvetluje cestu svym viceulovym iPhonem
- kulhajici eM nebyla poskytnuta zadna nadstandardni pomoc
- misto toho TT nachazi klacek a bere ho s sebou jako pripadnou zbran
- tmou se rozleha desivy vykrik eM... neco pry na ni spadlo... (pry pavouk)
- je v ramci moznosti ohledana a zadne stopy hmyziho nasili nejsou nalezeny
- po vyrazne delsi ceste zpet dorazime opet k recepci
- sice se tam sviti, ale hlidac nikde
- volime tedy ustup obchvatem po pravem kridle
- vidime v dali osvetleni a po priblizeni take nocniho hlidace
- s usmevem nam mava a my vychazime za plot
- vyrazime dal vstric novym dobrodruzstvim
pátek 26. prosince 2008
Komunikace
- Ahoj vsichni...nejdou nam tu smsky takze pokud nam pisete... nedivte se ze vam neodpovidame
- takze pokud chcete komunikovat - piste prispevky na blog (KOMENTARE k jednotlivym prispevkum)
8. Den - tezka rana
Pri snidani zjistujeme, ze Karel a Haide se predcasne vraci do Puebla. Tym je sokovan pred klicovou casti expedice – navsteva Ciapasu |oblasti partizanu Zapatovcu – ztracime 1/3 tymu – 100 % vsech spanelsky hovoricich. Provadime vyuctovani dosavadnich zavazku a pohledavek mezi jednotlivymi cleny – nechceme, aby po nas zbyly dluhy. eM se ujala pocitani |jeji znacky z - zaplati, DZ dostane zaplaceno, pricemz ostatni provadi kontrolu, eM si obcas plete znamenko minus za plus u sve osoby – asi je prepracovana. Po 45 minutach mame vysledek. Kontrolni soucet vychazi na plus – minus 6 pesos. Vsichni jsme spokojeni az na TT, ktery musi doplacet – asi nema smysl pro humor – spojujeme to s jeho pretrvavajicimi potizemi – viz predchozi a nasledujici dny.
10.00 hod. – zdobime auto rohy po vzoru mistniho obyvatelstva a fotime se.
10.30 hod. – opoustime all inclusive hotel v Cancunu, loucime se s Karlem a Haide a vyrazime smer Playa del Carmen.
11.00 hod. – jeden roh na aute se ulomil – pri jizde 100 km / hod jak necekane. Sundavame i druhy.
Dojizdime na Playa del Carmen. Opet se nas ujima dobry muz a nabizi nam mistni atrakce. Projevujeme zajem o plavani s delfiny. Dostavame opet skvelou nabidku – tesne pred placenim si ji ale rozmyslime a vyrazime do akvaria sami – nejsme prece zadne kavky. Prijizdime do akvaria a zjistujeme, zen as predpoklad byl spravny – dobry muz nebyl zas az tak dobry. Bereme si program adventure.
Jdeme se najist – TT jen stridme, ostatni zkousi mistni speciality.
Nas cas se nachylil, a tak jdeme za delfiny. Dostavame vesty a nasleduje instruktaz. Vsichni chapeme, ze nemame delfinovi sahat na oko. Vstupujeme do vody – je dost studena, a jak pozdeji zjistujeme ani nijak zvlast chutna. Vzhledem k tomu, ze delfin je za kazdou pitomost odmenen rybou, a jak zejmena TT dobre vi – co jde dovnitr, musi jit i ven, neni se cemu divit. Provadime jednotlive cviky s delfiny. TT je po francouzaku delfinovi oznacen instruktorkou za nejlepsiho kissera |jak uz vime, v maystine znamena kis prd a nechapeme proziravost instruktorky|. Pavel musi opakovat projizdku s delfinem – delfin ho omylem ztratil. Pri dalsich cvicich jsme fotografovani a nataceni.
Konci program a jdeme se osprchovat a jen nam ukazano video – nektere momenty jsou dost uchylne. Kupujeme foto a video a odjizdime smer Tulum.
Dojizdime do Tulumu a rozhodujeme se pro nocni prohlidku pyramid. Vzhledem k tomu, ze mame cas, jdeme se ubytovat. eM touzi po romantice v tzv. Cabanos – chatrc s palmovou strechou bez elektriny za 100 US dolaru na osobu a noc. Ostatni se shoduji s pruvodcem, ze se jedna o nakladny primitivismus. Vsechny cabanos jsou bohuzel obsazeny, a tak se ubytovaveme ve meste. Odjizdime na nocni prohlidku Tulumu. Pri ceste k vykopavkam Pavel ztraci nuz. Jedna se o dalsi vyznamnou ztratu tohoto dne – pred Ciapasem nam tak zbyva jen vyvrtka. Dle pruvodce i patrizani jsou spatne ozbrojeni, a tak to snad bude stacit.
Kupujeme si listky na prohlidku – eM a TT si berou elektronickeho pruvodce – kazdy za 60 pesos. Pavel a Maja elektronickeho provodce nechteji a plati jen zakladni vstupne – jako bonus dostavaji elektronickeho pruvodce. eM a TT jsou rozlazeni z nespravedlnosti mexickeho venkova.
Prohlidka byla uzasna – mela az mystickou atmosferu.
Vracime se do hotelu a jdeme na panaka Tequily – v druhem baru jsme uspesni. Berem si jeste limetku s sebou a dorazime se na hotelu z vlastnich zasob tequily.
10.00 hod. – zdobime auto rohy po vzoru mistniho obyvatelstva a fotime se.
10.30 hod. – opoustime all inclusive hotel v Cancunu, loucime se s Karlem a Haide a vyrazime smer Playa del Carmen.
11.00 hod. – jeden roh na aute se ulomil – pri jizde 100 km / hod jak necekane. Sundavame i druhy.
Dojizdime na Playa del Carmen. Opet se nas ujima dobry muz a nabizi nam mistni atrakce. Projevujeme zajem o plavani s delfiny. Dostavame opet skvelou nabidku – tesne pred placenim si ji ale rozmyslime a vyrazime do akvaria sami – nejsme prece zadne kavky. Prijizdime do akvaria a zjistujeme, zen as predpoklad byl spravny – dobry muz nebyl zas az tak dobry. Bereme si program adventure.
Jdeme se najist – TT jen stridme, ostatni zkousi mistni speciality.
Nas cas se nachylil, a tak jdeme za delfiny. Dostavame vesty a nasleduje instruktaz. Vsichni chapeme, ze nemame delfinovi sahat na oko. Vstupujeme do vody – je dost studena, a jak pozdeji zjistujeme ani nijak zvlast chutna. Vzhledem k tomu, ze delfin je za kazdou pitomost odmenen rybou, a jak zejmena TT dobre vi – co jde dovnitr, musi jit i ven, neni se cemu divit. Provadime jednotlive cviky s delfiny. TT je po francouzaku delfinovi oznacen instruktorkou za nejlepsiho kissera |jak uz vime, v maystine znamena kis prd a nechapeme proziravost instruktorky|. Pavel musi opakovat projizdku s delfinem – delfin ho omylem ztratil. Pri dalsich cvicich jsme fotografovani a nataceni.
Konci program a jdeme se osprchovat a jen nam ukazano video – nektere momenty jsou dost uchylne. Kupujeme foto a video a odjizdime smer Tulum.
Dojizdime do Tulumu a rozhodujeme se pro nocni prohlidku pyramid. Vzhledem k tomu, ze mame cas, jdeme se ubytovat. eM touzi po romantice v tzv. Cabanos – chatrc s palmovou strechou bez elektriny za 100 US dolaru na osobu a noc. Ostatni se shoduji s pruvodcem, ze se jedna o nakladny primitivismus. Vsechny cabanos jsou bohuzel obsazeny, a tak se ubytovaveme ve meste. Odjizdime na nocni prohlidku Tulumu. Pri ceste k vykopavkam Pavel ztraci nuz. Jedna se o dalsi vyznamnou ztratu tohoto dne – pred Ciapasem nam tak zbyva jen vyvrtka. Dle pruvodce i patrizani jsou spatne ozbrojeni, a tak to snad bude stacit.
Kupujeme si listky na prohlidku – eM a TT si berou elektronickeho pruvodce – kazdy za 60 pesos. Pavel a Maja elektronickeho provodce nechteji a plati jen zakladni vstupne – jako bonus dostavaji elektronickeho pruvodce. eM a TT jsou rozlazeni z nespravedlnosti mexickeho venkova.
Prohlidka byla uzasna – mela az mystickou atmosferu.
Vracime se do hotelu a jdeme na panaka Tequily – v druhem baru jsme uspesni. Berem si jeste limetku s sebou a dorazime se na hotelu z vlastnich zasob tequily.
čtvrtek 25. prosince 2008
7. Den: "Operace Kafka"
- TT se probouzi a citi blize nespecifikovany tlak v dutine brisni
- na programu je Isla Mujeres
- vsichni clenove tymu si dopravaji "desayuno energetico" - krome TT a Karla
- Karel se zase ztratil
- Karel se nasel
- vyrazime kupodivu pred 12 hodinou
- po delsim hledani pristavu odkud bychom se dostali na ostrov nas zastavuje dobry muz
- dobry muz nam nabizi dopravu na ostrov v kombinaci s plavanim se zraloky za skvelych 300 pesos
- momentalne je to nabidka, ktera se neodmita
- "Operace Kafka I." zacina
- dobry muz nas posila ke svemu bratranci neco na piti, na lodi pry nic neni
- za nedlouho prijizdi dalsi bratranec, ktery nas naklada do luxusniho jeepu a odvazi nas do pristavu
- v pristavu zjistujeme zjistujeme ze one way ticket stoji 35 pesos.... no co, ale my to mame i se zraloky
- inu nalodujeme se
- TT vypada blede... nevim jestli je to z ceny nebo z toho tlaku v brise
- obsazujeme dve lavice v zadni casti plavidla, za nami sedi uz jen mexicke deti
- vyplouvame
- lod kouze plynne po hladine a mohutnou pridi rozrazi vlny
- eM a Haidee jsou v predni linii a dostavaji radnou sprsku po projeti kazde vlny
- po par vetsich vlnach TT nabizi eM poprve vymenu mista
- eM nabidku s diky odmita s tim, ze vlny jsou OK
- TT po chvili svoji zadost opakuje s vetsim durazem
- eM konecne poznala, ze chovani TT v tuto chvili neni gentlemanske, ale ze je rizeno vyssimi prioritami a sama rychle zahajuje presun
- na posledni chvili TT zaujima bojovou pozici pri okraji lodi (pracovne = poklek na pravoboku) a skoruje
- stav utkani Montezuma : Zaludek je v polovine 1. tretiny 1:0
- Pozn.: Montezuma = kodove oznaceni jisteho druhu nevolnosti ktery muze byt zpusoben spatnou adaptabilitou na mistni stravu ci pozivane tekutiny...
- prubeh prvni tretiny mohl ovlivnit kridelni utocnik Endiaron, nicmene svoji sanci nepromenil
- prijizdime na ostrov Isla Mujeres
- stav utkani po 1. tretine stale 1:0
- nasleduje hodinove koupani a odjezd na dalsi stanoviste
- druha tretina zacala celkem poklidne a Zaludek odvratil nekolik utoku Montezumy
- prijizdime k utesu kde dostavame potapecske bryle a vyrazime hledat ryby
- TT a Maja kupodivu zustavaji na lodi
- eM, Karel a Pavel videli dohromady 9 ryb a vraci se na palubu
- spokojeni odjizdime na dalsi zastavku
- po vylodeni TT nasazuje maskovanou ladnou chuzi a hleda "banos"
- trojnasobny dotaz kde jsou toalety nebyl uspesny, proto byla zahajena operace poustni boure (poklek do pisku) a Montezuma opet skoroval
- po druhe tretine ... Montezuma : Zaludek ... 2:0
- banos byly vyhledany a jejich navsteva byla velmi pusobiva (mozna bude popsano samostatne...)
- ostatni clenove tymu si mezitim dopravali rybicku a salatek
- TT to nevydrzel a dal si take kousek rybicky
- zacalo se stmivat a vyplouvame zpet do Cancunu v ocekavani ze uvidime zraloky
- 3. tretina byla v duchu dobre obrany, kterou predvadel Zaludek a Montezuma se nedostaval moc do sanci
- zjistujeme vsak, ze jsme ony zraloky meli videt uz pri snorchlovani
- priplouvame zpet do pristavu
- TT se rozhodl vratit rybu zpet tam kam patri
- Montezuma : Zaludek po 3. tretine.... 3:0
- odjizdime smer hotel
- vecer eM a Pavel planuji navstevu Casina, ale zjistuji, ze casina jsou v Mexiku zakazana... a tak se vidina vydelku ztratila
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)