VZKAZY čtenářů blogu

Věříme, že jsme vám naše zážitky zprostředkovali alespoň v písemné formě tak věrohodně, abyste si mohli udělat letmou představu o Mexiku (nebo alespoň o našem pitném režimu :-)

Nám se MEXIKO móóóc líbilo.

Napište váš vzkaz či komentář pod tento příspěvek zejména v případě, že:

• jste se alespoň trochu pobavili
• jste zjistili alespoň něco zajímavého
• se vám líbil blog
• byste chtěli, abychom pokračovali v podobných zpravodajských činnostech
• nám chcete sdělit, co byste se na tomto místě rádi dozvěděli

Na vaše komentáře, připomínky a návrhy na zlepšení se těšíme.

Pozn.: pokud chcete přispět, je možné na vyžádání zaslat číslo účtu pro vaši dobrovolnou dotaci této (či některé další) expedice :-)

Návrat týmu

• v dnešních dopoledních hodinách se celý tým opět dotkl české země
• dotek probehl formou došlápnutí na zasněženou plochu letiště
• samo o sobě to problém nebyl, nicmeně České aerolinie nebyly informovány o náročnosti expedice, a proto neuváženě vypustili do -11 stupňů Celsia (což je oproti Acapulcu cca 40 stupňů rozdíl... ... funny HA HA)
• počasím nebyli šokováni jen členové týmu ale i personál Letiště Praha, který po výsadku týmu nechápavě zíral na speciální vybavení do mrazu zejména v podání TT (sandály a mexický klobouk Corona)
• tým se pokusil zakončit expedici stylově na pražském letišti pivem (buď melancholicky značkou Corona, nebo vlastenecky značkou Plzeň)
• poté co jsme zjistili, že letiště v Praze je asi nejdražší minimálně v Evropě a točená "Plzínka" přijde na 152 Kč... urychleně jsme pokračovali ve výsadku a opustili jsme nepřátelské uzemí
• tým si vyžádal transport pod velením AAA a začal konverzovat češtinou se znatelným špaňelským akcentem
• se zaujetím jsme naslouchali vyprávění pilota vozu TAXI, který čekal na rito 2,5 hodiny
• když jsme mu sdělili aktuální místo přesunu (momentální základna TT ... Velké Přílepy), začal projevovat jisté znaky podezřelého chování, např:

1. "jo Velké Přílepy, není to za Chodovem?"... - po ujištění že nikoliv jevil známky zklamání
   
2. "jo to se jede přes Dejvice, že jo?" ... - po odvrácení byť teoreticky možné varianty začal brunátnět
3. "takže to je přes Horoměřice, nebo Tuchoměřice?" ... nechaly jsme volně vybrat pilota cestu s tím, že obě varianty jsou možné
4. "a vybral sem si delší nebo kratší cestu?" ... po ujištění, že tato cesta je o něco delší se jeho záchvat stabilizoval a dopravil nás do cíle za pokračování milé konverzace

• proběhlo oficiální ukončení expedice a výprava byla ještě před doplněním a prostudováním všech kartografických, fotografických a kinematografických materiálů, prohlášena za úspěšnou
  

22. Den

- balíme, balíme, balíme
- nestíháme nestíháme nestíháme
- snídáme (kromě eM a TéTé…. ti disponují speciální houskou na cestu ruční výroby eM)
- vyrážíme
- 1. třída cestu prochrápala a probouzí se až v první zácpě v Mexico City
- máme trochu nervíky jestli stíháme
- přijíždíme na letiště a vracíme auto
- dozvídáme se potěšující zprávu že nám bude vráceno cca 150 USD, které si nechal dobrý muž jenž nám vydával auto (zřejmě si něco přirazil – je to pochopitelné, bylo před Vánoci a určitě má 7 až 14 dětí)
- půjčovna nás dopravila k odletové hale
- TéTé našel po 22 dnech svůj chybějící kufr
- čekáme na odbavení a odbavujeme se
- TéTé má 5kg nadváhy…. (zavazadel) a je donucen přeskládat obsah
- pečlivě zabalené tequily jsou přesunuty do batohu s ploutvemi a doplněny ochranným obalem z oblečení
- nasedáme do letadla a naposledy máváme Mexiku

21. Den

- vstáváme
- nestíháme a nesnídáme
- jedeme na nákup na večerní party
- košík je plný potravin, pochutin, tekutin…. poté ještě do místní speciálky na alkohol jdeme doplnit zásoby tequily
- po návratu ve 2pm snídáme ……. konečně (tento den došlo k úbytku na váze u eM cca o 1kg)
- je nám to velmi líto…eM to totiž vůbec nepotřebuje (konec citace eM)
- jedeme do Puebla
- prohlížíme si město, zastavujeme se v místním nákupním shopping centru plném světoznámých značek (známých evidentně pouze na této straně planety, možná jen v tomto městě…), hrajeme na tanečním automatu a nakupujeme originální CD
- v kavárně na náměstí si dopřáváme koktejl a kocháme se místní dechovou hudbou
- Pablo si kupuje ztracenou krytku na objektiv
- jedeme na základnu
- chvíli dřímáme a doplňujeme energii do palivových článků na večerní party
- PARTY začíná
- Karel vytahuje fén na vlasy a jde rozdělávat oheň ke grilu (originální…. ale účinné)
- Martina připravila pokrm
- ochutnáváme místní pálivé papričky….. dokonce jsou pálivé i pro místní bueno ondy, které přišli za českými kluky z designérské firmy
- paříííííííííííííímééééééééééééé
- …….
- cenzura
- jdeme spát pozdě

Posledni den

pro všechny naše vášnivé čtenáře:

• jsme v pořádku ale s roamingem GSM a rychlostí internetu je to tu horší...
• aktualizace přibudou jak to půjde
• ZDRAVÍME ZMRLÉ ČECHY.... do té zimy se nám opravdu nechce vracet

20. Den

- snažili jsme se vstát brzy ráno
- povedlo se nám vstát v 11 hod
- snaha se cení, ne?
- vzhledem k tomu, že Karel má prázdnou ledničku volíme externí variantu – restaurace VIPS
- po obligátní vajíčkové snídaní s grande hugo de naranja většina teamu využívá nabídky restauračních toalet, čeká nás přeci jen dlouhá cesta směr Teotihuacan – pyramidy slunce a měsíce
- eM nabídku toalet s díky odmítá
- ve 12 hod odjíždíme z VIPSu
- 12:20, kdy jsme ještě na území města Puebla se eM toužebně rozhlíží po kabině autobusu, hledá podobný výraz v tváři jaký má ona sama, ale nenachází ho
- Po chvíli ostatní pochopí, že nám nechtěla věnovat jen milý pohled, ale že její chování je čistě prozaické – toužebně hledá toalety
- Bohužel jsme momentálně v múčo trafiko a naš autobus se skoro nepohybuje
- eM je v koncích….. trafiko se nakonec rozjíždí a po chvíli zastavujeme u pumpy
- po toaletě vyrážíme opět na cestu
- je 12:45 a eM volí pro jistotu jinou taktiku, říká si, že když bude řidič dodržovat řádně pitný režim, tak, že bude mít větší ochotu brát ohledy na potřeby ostatních
- 12:58 eM stále nalívá řidičovi – TT
- 13:05 TT stále není dostatečně empatický a nechce se mu zastavit
- 13:08 eM volí další taktiku toužebného pohledu – 12:10 se TT slituje a zastavuje
- je vidět, že v Mexico city žije 22 milionů lidí – zácpy jsou opravdu všude
- po 3 hodinách přijíždíme na místo určení
- jako první hledáme všichni toalety…
- následuje kulturní vložka v podobě muzea
- procházíme muzeum
- prohlídka muzea je zpestřena elektrošoky od místního muzejního zábradlí
- eM chce všechno vidět jako první…
- po úvodním sále vchází jako vedoucí skupiny do dalšího sálu
- přichází k zábradlí…trochu se zablesklo…eM dostala pořádný elektrošok (což ostatní ještě netuší)
- po první ráně se eM nenechává odradit a opět sahá na zábradlí…další šok
- ani druhá rána zvědavou eM neodradí a sahá opět na zábradlí – zase šok
- em se chce podělit o tento zážitek s ostatními a nenápadně všem opakuje „pojďte se opřít o to zábradlí, je to super“
- ostatní zaslepeni důvěrou podstupují kontakt se zábradlím a dostávají elektrošok
- na rozdíl od eM to ostatní zkouší jen jednou
- po tomto neobyčejném kulturním zážitku tým pokračuje v prohlídce areálu
- začínáme výstupem na pyramidu Slunce
- výstup je velmi fyzicky i psychicky náročný
- Pablo má výstup stížen svoj rolí nosiče… (nese koblížky a vodu zakoupené eM a TT)
- na vrcholu probíhá piknik na pyramidě Slunce
- dle průvodce zjišťujeme že lepší pohled na západ slunce je z vedlejší pyramidy Měsíce
- probíhá příprava na panoramatické foto (10min)
- cvak (0,5sec)
- probíhá kontrola snímku (2sec)
- snímek v cajku
- sestupujeme z pyramidy Slunce
- vydáváme se k pyramidě Měsíce a kontrolujeme obutí týmu
- dámy v ženyálních apartních žabkách testem procházejí, Pablo má své casinové lakýrky značně znečištěny, TT má trapnou neosobní trekingovou obuv
- z posledních sil vylézáme na pyramidu Měsíce (…někteří provokativně vybíhají)
- eM dosahuje vrcholu a líbá pyramidu, další členové po dosažení vrcholu bez polibku
- usedáme, relaxujeme, pozorujeme západ slunce a posloucháme místního indiánského náčelníka hrajícího na atypický dechový nástroj připomínající flétnu
- krááááááááááása
- je tu neuvěřitelná energie
- z meditace nás probouzí opět pískání…. tentokrát místního sekuriťáka
- scházíme dolů a jdeme cestou mrtvých zpět k našemu autobusu
- míjí nás nákladní jeep plný dalších nápadníků pro eM (tentokrát jsou na korbě místní elektrikáři, správci technického vybavení pyramid, kopáči, zahradníci katakomb
- eM jejich pokřikované nabídky bez uvážení opět odmítá
- u auta nás okupují poslední obchodní zástupci
- odbýváme je větou „no tengo dinero“ a v tomto případě ani moc nelžeme (je totiž předposlední den a globální finanční krize doléhá i na nás)¨
- projíždíme Mexiko City a na gazolinéře dochází k výměně posádky
- pilot a co-pilot jdou do 1.třídy a 1.třída se ujímá řízení a navigace plavidla
- třída není uklizena a mírně zapáchá
- v kabině jsou všude na zemi oříšky
- Pablo se rozjíždí a začíná nadávat s jakou šunkou to jede (….skutečně funny HAHA, že si toho po 4,5 tisících ujetých kilometrech všiml…)
- eM si stěžuje na vyčnívající skobu ze sedadla v 1. třídě… už chápe Pabla proč tak sténal, když na ní dopadl po jeho letu po vozidle při přeletu jednoho z topes
- po třech hodinách jsme opět v Pueblu
- chvíli bloudíme a navigace se ujímá 1.třída, abychom zdárně dorazili do centra
- v centru se obracíme zpět na základnu ke Karlovi kde necháváme kočár a jedeme zpět do centra koňmo (taxi) na večeři
- na večeři si dopřáváme místní speciality a dobré víno
- dojem lehce narušil fakt, kdy byly odmítnuty postupně 2 kreditní karty na placení a tentokrát nás na ni pozvala eM
- děkujeme :-)…. nebudeme to psát do vyúčtování…
- po návratu zjišťujeme, že Karel již dorazil z Acapulca zpět
- začíná party
- účastníci zájezdu jsou doplněni o místního českého designéra VW a jeho kámošku
- pije se obligátně tajná značka tequily co se nesmí vyvážet
- na řadu přichází sportovní vložka, eM provádí holubičku, TéTé také
- následuje sázka vyvolaná Májou o láhev tequily a předmětem sázky je kotoul plavmo na dlažbě v prostoru 2x3 metry (nebo letmo, nebo-li z místa do vzduchu odražený)
- po 5ti tequilách a několika džusech se TéTé rozhoduje nástrahu splnit
- tým se o něj bojí a od tohoto úkonu ho odrazuje…. Mája je na koni…vidina tequily je větší
- přichází chvíle napětí ááááááá………………. úkol je splněnjde se spát

19. Den

• ráno si dopřáváme "desajůno" v hotelu
• vyrážíme na procházku po městě
• navštěvujeme několik obchůdků se stříbrem
• Pablo má pro dnešní den výraz kamenné tváře (zřejmě pro smlouvání o ceně stříbra)
• proplétáme se uličkami a Pablo hledá stříbrnou žábu
• v obchodech se moc smlouvat nedá, přesto pár úlovku máme
• potom odchytáváme taxi s cílem jet na výhlídku nad městem
• místní taxikář se objevuje opět s krásným VW Brouk... tentokrát pouze se zadní řadou sedadel (sedadlo spolujezdce tu žádný taxík typu Brouk nemá)
• pohodlně se všichni čtyři usazujeme vzadu a vyrížíme do kopce
• cestou musíme pochválit kvalitu motorů VW a řidičské schopnosti našeho pilota, který je celou cestu tak nějak otočen doprava a snaží se konverzovat s eM která sedí tímto směrem a má hluboký výstřih
• dorazili jsme na místo a posloucháme jeho výklad ve španělštině a přikyvujeme že rozumíme
• ve skutečnosti ... logicky.... není tomu tak
• potkáváme na vyhlídce skupinku švýcarů ze včerejška se kterými eM laškovala o sůl (na její slušný dotaz, zda jí může soused podat sůl jí odpovědel NE.... Nenechala se odradit a vedlejší stůl o sůl připravila bravurním chvatem
• při výkladu vychází najevo, že dobrý muž v podání taxikáře nás může dovést k místní utajené atrakci (neboť o ní průvodce nepíše) ... jednalo se o krásný vodopád
• po praktické zkoušce horolezeckých schopností a za pomoci místních zemědělců, kteří přistavili lávku se Pablo a TT přiblížíl k padající vodě
• taxikář byl z eM natolik unešen že se jal projevovat známky gentlemanství a celou cestu dolů k vodě držel eM za ruku (eM tvrdí, že ho za ruku nedržela a jednalo se v podstatě o násilný čin) - nicméně díky její specielní obuvi, která se hodí ke všemu bylo z bezpečnostních důvodů vhodnější riziko fyzického kontaktu s taxikářem podstoupit
• dobrý muž nám ukázal starou výrobnu stříbra, která byla zavřena (protože je přece svátek tří králů)... jeho vyjednávací schopnosti se ukázaly být velmi efektivní neb jsme se podívali do dílny samotného Williama Spratlinga
• po exkurzi v dílně jsme se podívali i do haciendy kterou prý založil sám Hernando Cortez a kde se zpracovávalo zlato
• další atrakce jsme již odmítli z časových důvodů a vydali jsme se na check-out v hotelu
• taxikář se nadšeně loučil s eM a ta chtěla slevu 100 pesos... což nedostala
• vydali jsme se směr Puebla přes Grutas - jeskyně
• po několika dotazech na cestu a na otevírací dobu jsme byly informováni, že to máme jen tak tak.....
• nasadili jsme opět styl jízdy "nízké průlety obcemi"
• cestou jsme přeletěli jeden z místních TOPES a cestující v business třídě se proletěli po autobusu (ovšem bylo to tím, že neuposlechli výzvu posádky "fasten your seat belts" na začátku letu)
• po dojezdu na místo nám bylo zjištěno že se jedná o ryze outdoorovou variantu prohlídky spojenou s plaváním čehož se čtvrtina posádky okamžitě zřekla
• po krátkém vyjednavání s několika "mongoly" dle hierarchie jsme dospěli k přesvědčení, že žádné plavání nebude a projdeme celou jeskyni v suchu
• Martina se šla hermeticky uzavřit do vozu s tím, že bude konzumovat avokádo
• akčnější část týmu šla projít jeskyni
• byla užasná, někde až 82 metrů vysoká a nádhernými krápníkovými útvary
• po hodině cesty se mezi skalními útvary objevilo maskované baňos stanoviště ve tvaru krápníku
• poslední finální krápník byl ve tvaru pivní láhve
• na cestě zpět tým zkoušel akustiku jeskyně několika písněmi minimálně s dvojhlasem zahraničního i českého repertoáru
• akustika byla úžasná a naše zjištění podporuje i fakt, že se zde 2x ročně pořádá koncert vážné hudby v podání symfonického orchestru de Acapulco
• po výstupu z jeskyně vyrazila na baňos ze kterého se po chvíli ozvaly strašidelné výkřiky, které byly následovány vyběhnutím ven a zděšeným výrazem eM v obličeji
• na baňos na ní útočil agresivní - zřejmě speciálně pro tento účel vycvičený netopýr, který se pravděpodobně zapomněl na svém voyaerském výletu neb bylo již po zavírací době
• při výstupu k hlavnímu vchodu se všude ozývali rány podobné výstřelům
• naštěstí jsme nalezli auto i s žijicím členem posádky a vydali se směr Puebla
• cestou jsme se stavili u VIPS na lehkou véču.... polévka byla tentokrát con agua
• do Puebla jsme dorazili kolem 1:00 hodiny ráno

Pozn.:

TOPES = místní variace na zpomalovač rychlostí... který bývá nejčastějí ve formách betonového retardéru přes celou silnici... (prostě boule přes cestu). Jejich nebezpečnost je zvýšena tím, že je naprosto nepředvídatelné jejich umístění a jejich označení dopravní značkou bývá fakultativní.

18. Den

• ráno jsme šli na snídani na pláž Caleta
• objednáváme si vyprošťovací nápoje a občerstvení
• Pablo si dává "zopa de pojo" a TT "zopa de chorizo" (zopa = polévka)
• Mája s eM měli standardní nabídku huevos na rozličné způsoby
• Pablo dostává svoji polévku a je zjevně spokojen
• TT dostává svoji polévku v nepochopitelném skupenství.... jedná se o čtyři tortily s nějakou majdou a fazolemi plus chorizo
• vyprošťovací polévku si TT evidentně představoval jinak
• záchranou je alespoň detoxikační "chugo de narancha"
• po návratu na hotel jsme zjistili že Karla navštívila zvlášť zákeřná varianta Montezumy
• choroba je natolik závažná, že se rozhodl prodloužit pobyt v Acapulcu o další 3 dny, aby neřáda z těla vypudil
• kromě nemoci Karel také nemá auto, které se mu pokazilo a jehož technický stav je kompatibilní s většinou vozů v Mexiku
• vyrážíme směr Puebla přes Taxco
• přijíždíme do městečka stříbra, které nás natolik okouzlilo jen při prvotním projíždění uliček, že jsme se rozhodli zůstat
• proplétáme se autobusem směrem do centra a hledáme hotel
• před náměstím nás odchytává další dobrý muž, který nás naviguje k hotelu (zřejmě svého bratrance)
• dorážíme přímo na náměstí a náš hotel je hned na rohu.... standard je tedy dodržen
• vyjednávání o ceně již není tak úspěšné, ale hotýlek a město je krásné tudíž neváháme a berem (Pablo namítá, že by to samozřejmě vyjednal lépe za použití svých technik)
• vyrážíme na večeři
• dobrý muž nám ukazuje nejprve jednu z restaurací typicky mexickou a potom druhou s krásným výhledem na náměstí, kostel a okolí
• zůstáváme na terasy ikdyž okolní teplota je již značně nižší než v Acapulcu
• dáváme si vynikající večeři
• po večeři si procházíme město
• uličky jsou tak malé a strmé, že TT má občas potíž projít (díký Montezumovi a bratru Normixu trochu přibral) a eM nemá vhodný vzorek na svých botách, které se hodí ke všemu (pravděpodobně ne ke šplhání do kopců a cesty z kopců)

17. Den

• sraz ráno na recepci v 9:00
• 9:05 vítězoslavně volá eM a TT na pokoj 836 protože jeho osazenstvo nedorazilo na plánovaný odjezd směr celodenní plážování
• 9:20 doráží vyspinkaní hosté z pokoje 836 značně pomačkaní
• Karel oznamuje že dorazí vlastním vozem později
• vyrážíme na Tres Marias
• zaujímáme objednané pozice v první řadě s výhledem na oceán
• vlny jsou opravdu vysoké
• opalujeme se a objednáváme houpací síť
• hombres vyrazili smočit svá vypracovaná těla
• následuje krátký souboj se sílou vodního živlu
• TT zaujímá obranný postoj viz předchozí zkušenosti z hokeje
• Pablo volí spontánní krasobruslařský styl
• trojitý odpíchnutý Axl kombinovaný s fackou od vlny Pablo neustál a následuje několik válených sudů směrem ven z vody
• po sudech plynule přechází do břišního tance a zaujímá sám stabilizovanou polohu
• zjišťujeme poškození všech Pablových systémů a testujeme životní funkce a nabízíme umělé dýchání (čehož se aktivně chce ujmout eM - neboť TT není oholen a ráno odflákl čištění zubů)
• po kompletní diagnostice to vypadá na vykloubené rameno
• vracíme rameno do pozice a Pablo si sedá
• přecházíme zpět ke stolu
• zbytek dne se opalujeme a relaxujeme
• po západu slunce odjíždíme na hotel
• opět vyrážíme do restaurace s pičůrkami kde po obdržení potravy se snažíme proniknout do klubu Paradiso postranním vchodem
• po avízu od místní ochranky nás oslovuje barman, který si pro nás došel a doprovází nás k hlavnímu vstupu, kde dobrovolně platíme vstupné
• zkoušíme místní speciality
• ochutnáváme tequila con aqua
• hombres testují vodivost lidského organismu a pevnost nervů při elektrických šocích na objednávku (končíme na 110V) ... detaily viz video
• jedna z atrakcí kterou nezkoušíme (a snažíme se jí vyhnout) je žena ... asi 50 let, která na objednávku mlátí hosty do hlavy palicí, doprovází to kopáním kolenem do nasazené helmy a jemně do břicha, poté násilnou konzumací několika panáků zakončenou násilně řízeným otáčením postižené osoby kolem své osy
• místní mexičané jsou z této formy zábavy velmi nadšení a stoleček pánu od vedle objednává matrónu ještě jednou pro jednoho a toho samého ubožáka, který je zřejmě tzv. kašpárkem party
• dále paříme, paříme, paříme.... na hudbu kterou se pařit moc nedá .... tuto nekompatibilitu eliminujeme pravidelnou konzumací osvěžujících nápojů (vodka + tonic, vodka + džus)
• po ukončení party cca ve 4:00 ráno natékáme do taxíku
• řidič je naší přítomností velmi potěšen a zpívá s námi oblíbené mexické hity (la cucaracha, paloma, apod.)
• po chvíli řidič předvádí čerta / nebo krocana.... těžko soudit
• Mája vyzívá Pabla aby si vystoupil a Pablo se snaží hledat dveře
• naštěstí sedí uprostřed
• na pokoji hledáme nejkratší cestu k loži

16. Den

• je kruté ráno....
• "desajůno" na hotelu vynecháváme
• tým touží po leháru na pláži
• TT má plán vydat se do centra do Centra de informacion s cílem zjistit nějakou kulturu ve stylu "maryjači" nebo býčích zápasů
• tým snídá na pláži a pak jde hledat alespoň 0,5 metru čtverečního kde by složili pohodlně 4 lidi
• TT se vydal VW Broukem do centra
• Karel se vydal na Tres Marias
• tým několikrát své místo opouští a mění pozice (důvodem je vyplavení)
• za 3 hodiny doraží jak Karel tak TT
• dvěma vozy taxi se přesouváme na Tres Marias
• Karel je tu jako doma a číšníci ho obskakují (v tuto chvíli ještě příliš nechápeme důvod)
• využíváme nabídku místních specialistů na šlechtěné dostihové koně a jdeme se projet po pláži..... tedy spíše proloudat (rychlost koní malého vzrůstu je cca 3km za hodinu za neustálého pobízení)
• TT objímá tenký trup koně nohama téměr kolem dokola
• po dostizích jdeme na večeři
• porce jsou obrovské a jídlo velmi dobré
• žádáme la cuenta a již chápeme proč byl číšník takový kámoš
• samotná cena je slušná, nicméně necháváme ve složce i spropitné
• kámoš si odnáší prachy a vrací se po chvíli s tím, že výše spropitného má být přece 10%... což nám již tak kvalitní účet ještě navýšilo
• rezervujeme si stůl na příští den a jdeme stopovat taxi
• nacházíme dobrovolníka, který naskládal všech 5 členů týmu do auta a ještě nás vozil po obchodech abychom nakoupili zásoby nejmenované značky tequila
• námi usmlouvanou cenu po návštěvě cca 5 obchodů zvýšil o 20 procent
• na hotelu dokončujeme další partičku žolíků, kterou jsme začali po večeři
• tentokrát placení tequily vyhrává eM
• 3:00 party končí