Návrat týmu

• v dnešních dopoledních hodinách se celý tým opět dotkl české země
• dotek probehl formou došlápnutí na zasněženou plochu letiště
• samo o sobě to problém nebyl, nicmeně České aerolinie nebyly informovány o náročnosti expedice, a proto neuváženě vypustili do -11 stupňů Celsia (což je oproti Acapulcu cca 40 stupňů rozdíl... ... funny HA HA)
• počasím nebyli šokováni jen členové týmu ale i personál Letiště Praha, který po výsadku týmu nechápavě zíral na speciální vybavení do mrazu zejména v podání TT (sandály a mexický klobouk Corona)
• tým se pokusil zakončit expedici stylově na pražském letišti pivem (buď melancholicky značkou Corona, nebo vlastenecky značkou Plzeň)
• poté co jsme zjistili, že letiště v Praze je asi nejdražší minimálně v Evropě a točená "Plzínka" přijde na 152 Kč... urychleně jsme pokračovali ve výsadku a opustili jsme nepřátelské uzemí
• tým si vyžádal transport pod velením AAA a začal konverzovat češtinou se znatelným špaňelským akcentem
• se zaujetím jsme naslouchali vyprávění pilota vozu TAXI, který čekal na rito 2,5 hodiny
• když jsme mu sdělili aktuální místo přesunu (momentální základna TT ... Velké Přílepy), začal projevovat jisté znaky podezřelého chování, např:

1. "jo Velké Přílepy, není to za Chodovem?"... - po ujištění že nikoliv jevil známky zklamání
   
2. "jo to se jede přes Dejvice, že jo?" ... - po odvrácení byť teoreticky možné varianty začal brunátnět
3. "takže to je přes Horoměřice, nebo Tuchoměřice?" ... nechaly jsme volně vybrat pilota cestu s tím, že obě varianty jsou možné
4. "a vybral sem si delší nebo kratší cestu?" ... po ujištění, že tato cesta je o něco delší se jeho záchvat stabilizoval a dopravil nás do cíle za pokračování milé konverzace

• proběhlo oficiální ukončení expedice a výprava byla ještě před doplněním a prostudováním všech kartografických, fotografických a kinematografických materiálů, prohlášena za úspěšnou
  

22. Den

- balíme, balíme, balíme
- nestíháme nestíháme nestíháme
- snídáme (kromě eM a TéTé…. ti disponují speciální houskou na cestu ruční výroby eM)
- vyrážíme
- 1. třída cestu prochrápala a probouzí se až v první zácpě v Mexico City
- máme trochu nervíky jestli stíháme
- přijíždíme na letiště a vracíme auto
- dozvídáme se potěšující zprávu že nám bude vráceno cca 150 USD, které si nechal dobrý muž jenž nám vydával auto (zřejmě si něco přirazil – je to pochopitelné, bylo před Vánoci a určitě má 7 až 14 dětí)
- půjčovna nás dopravila k odletové hale
- TéTé našel po 22 dnech svůj chybějící kufr
- čekáme na odbavení a odbavujeme se
- TéTé má 5kg nadváhy…. (zavazadel) a je donucen přeskládat obsah
- pečlivě zabalené tequily jsou přesunuty do batohu s ploutvemi a doplněny ochranným obalem z oblečení
- nasedáme do letadla a naposledy máváme Mexiku

21. Den

- vstáváme
- nestíháme a nesnídáme
- jedeme na nákup na večerní party
- košík je plný potravin, pochutin, tekutin…. poté ještě do místní speciálky na alkohol jdeme doplnit zásoby tequily
- po návratu ve 2pm snídáme ……. konečně (tento den došlo k úbytku na váze u eM cca o 1kg)
- je nám to velmi líto…eM to totiž vůbec nepotřebuje (konec citace eM)
- jedeme do Puebla
- prohlížíme si město, zastavujeme se v místním nákupním shopping centru plném světoznámých značek (známých evidentně pouze na této straně planety, možná jen v tomto městě…), hrajeme na tanečním automatu a nakupujeme originální CD
- v kavárně na náměstí si dopřáváme koktejl a kocháme se místní dechovou hudbou
- Pablo si kupuje ztracenou krytku na objektiv
- jedeme na základnu
- chvíli dřímáme a doplňujeme energii do palivových článků na večerní party
- PARTY začíná
- Karel vytahuje fén na vlasy a jde rozdělávat oheň ke grilu (originální…. ale účinné)
- Martina připravila pokrm
- ochutnáváme místní pálivé papričky….. dokonce jsou pálivé i pro místní bueno ondy, které přišli za českými kluky z designérské firmy
- paříííííííííííííímééééééééééééé
- …….
- cenzura
- jdeme spát pozdě

Posledni den

pro všechny naše vášnivé čtenáře:

• jsme v pořádku ale s roamingem GSM a rychlostí internetu je to tu horší...
• aktualizace přibudou jak to půjde
• ZDRAVÍME ZMRLÉ ČECHY.... do té zimy se nám opravdu nechce vracet

20. Den

- snažili jsme se vstát brzy ráno
- povedlo se nám vstát v 11 hod
- snaha se cení, ne?
- vzhledem k tomu, že Karel má prázdnou ledničku volíme externí variantu – restaurace VIPS
- po obligátní vajíčkové snídaní s grande hugo de naranja většina teamu využívá nabídky restauračních toalet, čeká nás přeci jen dlouhá cesta směr Teotihuacan – pyramidy slunce a měsíce
- eM nabídku toalet s díky odmítá
- ve 12 hod odjíždíme z VIPSu
- 12:20, kdy jsme ještě na území města Puebla se eM toužebně rozhlíží po kabině autobusu, hledá podobný výraz v tváři jaký má ona sama, ale nenachází ho
- Po chvíli ostatní pochopí, že nám nechtěla věnovat jen milý pohled, ale že její chování je čistě prozaické – toužebně hledá toalety
- Bohužel jsme momentálně v múčo trafiko a naš autobus se skoro nepohybuje
- eM je v koncích….. trafiko se nakonec rozjíždí a po chvíli zastavujeme u pumpy
- po toaletě vyrážíme opět na cestu
- je 12:45 a eM volí pro jistotu jinou taktiku, říká si, že když bude řidič dodržovat řádně pitný režim, tak, že bude mít větší ochotu brát ohledy na potřeby ostatních
- 12:58 eM stále nalívá řidičovi – TT
- 13:05 TT stále není dostatečně empatický a nechce se mu zastavit
- 13:08 eM volí další taktiku toužebného pohledu – 12:10 se TT slituje a zastavuje
- je vidět, že v Mexico city žije 22 milionů lidí – zácpy jsou opravdu všude
- po 3 hodinách přijíždíme na místo určení
- jako první hledáme všichni toalety…
- následuje kulturní vložka v podobě muzea
- procházíme muzeum
- prohlídka muzea je zpestřena elektrošoky od místního muzejního zábradlí
- eM chce všechno vidět jako první…
- po úvodním sále vchází jako vedoucí skupiny do dalšího sálu
- přichází k zábradlí…trochu se zablesklo…eM dostala pořádný elektrošok (což ostatní ještě netuší)
- po první ráně se eM nenechává odradit a opět sahá na zábradlí…další šok
- ani druhá rána zvědavou eM neodradí a sahá opět na zábradlí – zase šok
- em se chce podělit o tento zážitek s ostatními a nenápadně všem opakuje „pojďte se opřít o to zábradlí, je to super“
- ostatní zaslepeni důvěrou podstupují kontakt se zábradlím a dostávají elektrošok
- na rozdíl od eM to ostatní zkouší jen jednou
- po tomto neobyčejném kulturním zážitku tým pokračuje v prohlídce areálu
- začínáme výstupem na pyramidu Slunce
- výstup je velmi fyzicky i psychicky náročný
- Pablo má výstup stížen svoj rolí nosiče… (nese koblížky a vodu zakoupené eM a TT)
- na vrcholu probíhá piknik na pyramidě Slunce
- dle průvodce zjišťujeme že lepší pohled na západ slunce je z vedlejší pyramidy Měsíce
- probíhá příprava na panoramatické foto (10min)
- cvak (0,5sec)
- probíhá kontrola snímku (2sec)
- snímek v cajku
- sestupujeme z pyramidy Slunce
- vydáváme se k pyramidě Měsíce a kontrolujeme obutí týmu
- dámy v ženyálních apartních žabkách testem procházejí, Pablo má své casinové lakýrky značně znečištěny, TT má trapnou neosobní trekingovou obuv
- z posledních sil vylézáme na pyramidu Měsíce (…někteří provokativně vybíhají)
- eM dosahuje vrcholu a líbá pyramidu, další členové po dosažení vrcholu bez polibku
- usedáme, relaxujeme, pozorujeme západ slunce a posloucháme místního indiánského náčelníka hrajícího na atypický dechový nástroj připomínající flétnu
- krááááááááááása
- je tu neuvěřitelná energie
- z meditace nás probouzí opět pískání…. tentokrát místního sekuriťáka
- scházíme dolů a jdeme cestou mrtvých zpět k našemu autobusu
- míjí nás nákladní jeep plný dalších nápadníků pro eM (tentokrát jsou na korbě místní elektrikáři, správci technického vybavení pyramid, kopáči, zahradníci katakomb
- eM jejich pokřikované nabídky bez uvážení opět odmítá
- u auta nás okupují poslední obchodní zástupci
- odbýváme je větou „no tengo dinero“ a v tomto případě ani moc nelžeme (je totiž předposlední den a globální finanční krize doléhá i na nás)¨
- projíždíme Mexiko City a na gazolinéře dochází k výměně posádky
- pilot a co-pilot jdou do 1.třídy a 1.třída se ujímá řízení a navigace plavidla
- třída není uklizena a mírně zapáchá
- v kabině jsou všude na zemi oříšky
- Pablo se rozjíždí a začíná nadávat s jakou šunkou to jede (….skutečně funny HAHA, že si toho po 4,5 tisících ujetých kilometrech všiml…)
- eM si stěžuje na vyčnívající skobu ze sedadla v 1. třídě… už chápe Pabla proč tak sténal, když na ní dopadl po jeho letu po vozidle při přeletu jednoho z topes
- po třech hodinách jsme opět v Pueblu
- chvíli bloudíme a navigace se ujímá 1.třída, abychom zdárně dorazili do centra
- v centru se obracíme zpět na základnu ke Karlovi kde necháváme kočár a jedeme zpět do centra koňmo (taxi) na večeři
- na večeři si dopřáváme místní speciality a dobré víno
- dojem lehce narušil fakt, kdy byly odmítnuty postupně 2 kreditní karty na placení a tentokrát nás na ni pozvala eM
- děkujeme :-)…. nebudeme to psát do vyúčtování…
- po návratu zjišťujeme, že Karel již dorazil z Acapulca zpět
- začíná party
- účastníci zájezdu jsou doplněni o místního českého designéra VW a jeho kámošku
- pije se obligátně tajná značka tequily co se nesmí vyvážet
- na řadu přichází sportovní vložka, eM provádí holubičku, TéTé také
- následuje sázka vyvolaná Májou o láhev tequily a předmětem sázky je kotoul plavmo na dlažbě v prostoru 2x3 metry (nebo letmo, nebo-li z místa do vzduchu odražený)
- po 5ti tequilách a několika džusech se TéTé rozhoduje nástrahu splnit
- tým se o něj bojí a od tohoto úkonu ho odrazuje…. Mája je na koni…vidina tequily je větší
- přichází chvíle napětí ááááááá………………. úkol je splněnjde se spát

19. Den

• ráno si dopřáváme "desajůno" v hotelu
• vyrážíme na procházku po městě
• navštěvujeme několik obchůdků se stříbrem
• Pablo má pro dnešní den výraz kamenné tváře (zřejmě pro smlouvání o ceně stříbra)
• proplétáme se uličkami a Pablo hledá stříbrnou žábu
• v obchodech se moc smlouvat nedá, přesto pár úlovku máme
• potom odchytáváme taxi s cílem jet na výhlídku nad městem
• místní taxikář se objevuje opět s krásným VW Brouk... tentokrát pouze se zadní řadou sedadel (sedadlo spolujezdce tu žádný taxík typu Brouk nemá)
• pohodlně se všichni čtyři usazujeme vzadu a vyrížíme do kopce
• cestou musíme pochválit kvalitu motorů VW a řidičské schopnosti našeho pilota, který je celou cestu tak nějak otočen doprava a snaží se konverzovat s eM která sedí tímto směrem a má hluboký výstřih
• dorazili jsme na místo a posloucháme jeho výklad ve španělštině a přikyvujeme že rozumíme
• ve skutečnosti ... logicky.... není tomu tak
• potkáváme na vyhlídce skupinku švýcarů ze včerejška se kterými eM laškovala o sůl (na její slušný dotaz, zda jí může soused podat sůl jí odpovědel NE.... Nenechala se odradit a vedlejší stůl o sůl připravila bravurním chvatem
• při výkladu vychází najevo, že dobrý muž v podání taxikáře nás může dovést k místní utajené atrakci (neboť o ní průvodce nepíše) ... jednalo se o krásný vodopád
• po praktické zkoušce horolezeckých schopností a za pomoci místních zemědělců, kteří přistavili lávku se Pablo a TT přiblížíl k padající vodě
• taxikář byl z eM natolik unešen že se jal projevovat známky gentlemanství a celou cestu dolů k vodě držel eM za ruku (eM tvrdí, že ho za ruku nedržela a jednalo se v podstatě o násilný čin) - nicméně díky její specielní obuvi, která se hodí ke všemu bylo z bezpečnostních důvodů vhodnější riziko fyzického kontaktu s taxikářem podstoupit
• dobrý muž nám ukázal starou výrobnu stříbra, která byla zavřena (protože je přece svátek tří králů)... jeho vyjednávací schopnosti se ukázaly být velmi efektivní neb jsme se podívali do dílny samotného Williama Spratlinga
• po exkurzi v dílně jsme se podívali i do haciendy kterou prý založil sám Hernando Cortez a kde se zpracovávalo zlato
• další atrakce jsme již odmítli z časových důvodů a vydali jsme se na check-out v hotelu
• taxikář se nadšeně loučil s eM a ta chtěla slevu 100 pesos... což nedostala
• vydali jsme se směr Puebla přes Grutas - jeskyně
• po několika dotazech na cestu a na otevírací dobu jsme byly informováni, že to máme jen tak tak.....
• nasadili jsme opět styl jízdy "nízké průlety obcemi"
• cestou jsme přeletěli jeden z místních TOPES a cestující v business třídě se proletěli po autobusu (ovšem bylo to tím, že neuposlechli výzvu posádky "fasten your seat belts" na začátku letu)
• po dojezdu na místo nám bylo zjištěno že se jedná o ryze outdoorovou variantu prohlídky spojenou s plaváním čehož se čtvrtina posádky okamžitě zřekla
• po krátkém vyjednavání s několika "mongoly" dle hierarchie jsme dospěli k přesvědčení, že žádné plavání nebude a projdeme celou jeskyni v suchu
• Martina se šla hermeticky uzavřit do vozu s tím, že bude konzumovat avokádo
• akčnější část týmu šla projít jeskyni
• byla užasná, někde až 82 metrů vysoká a nádhernými krápníkovými útvary
• po hodině cesty se mezi skalními útvary objevilo maskované baňos stanoviště ve tvaru krápníku
• poslední finální krápník byl ve tvaru pivní láhve
• na cestě zpět tým zkoušel akustiku jeskyně několika písněmi minimálně s dvojhlasem zahraničního i českého repertoáru
• akustika byla úžasná a naše zjištění podporuje i fakt, že se zde 2x ročně pořádá koncert vážné hudby v podání symfonického orchestru de Acapulco
• po výstupu z jeskyně vyrazila na baňos ze kterého se po chvíli ozvaly strašidelné výkřiky, které byly následovány vyběhnutím ven a zděšeným výrazem eM v obličeji
• na baňos na ní útočil agresivní - zřejmě speciálně pro tento účel vycvičený netopýr, který se pravděpodobně zapomněl na svém voyaerském výletu neb bylo již po zavírací době
• při výstupu k hlavnímu vchodu se všude ozývali rány podobné výstřelům
• naštěstí jsme nalezli auto i s žijicím členem posádky a vydali se směr Puebla
• cestou jsme se stavili u VIPS na lehkou véču.... polévka byla tentokrát con agua
• do Puebla jsme dorazili kolem 1:00 hodiny ráno

Pozn.:

TOPES = místní variace na zpomalovač rychlostí... který bývá nejčastějí ve formách betonového retardéru přes celou silnici... (prostě boule přes cestu). Jejich nebezpečnost je zvýšena tím, že je naprosto nepředvídatelné jejich umístění a jejich označení dopravní značkou bývá fakultativní.

18. Den

• ráno jsme šli na snídani na pláž Caleta
• objednáváme si vyprošťovací nápoje a občerstvení
• Pablo si dává "zopa de pojo" a TT "zopa de chorizo" (zopa = polévka)
• Mája s eM měli standardní nabídku huevos na rozličné způsoby
• Pablo dostává svoji polévku a je zjevně spokojen
• TT dostává svoji polévku v nepochopitelném skupenství.... jedná se o čtyři tortily s nějakou majdou a fazolemi plus chorizo
• vyprošťovací polévku si TT evidentně představoval jinak
• záchranou je alespoň detoxikační "chugo de narancha"
• po návratu na hotel jsme zjistili že Karla navštívila zvlášť zákeřná varianta Montezumy
• choroba je natolik závažná, že se rozhodl prodloužit pobyt v Acapulcu o další 3 dny, aby neřáda z těla vypudil
• kromě nemoci Karel také nemá auto, které se mu pokazilo a jehož technický stav je kompatibilní s většinou vozů v Mexiku
• vyrážíme směr Puebla přes Taxco
• přijíždíme do městečka stříbra, které nás natolik okouzlilo jen při prvotním projíždění uliček, že jsme se rozhodli zůstat
• proplétáme se autobusem směrem do centra a hledáme hotel
• před náměstím nás odchytává další dobrý muž, který nás naviguje k hotelu (zřejmě svého bratrance)
• dorážíme přímo na náměstí a náš hotel je hned na rohu.... standard je tedy dodržen
• vyjednávání o ceně již není tak úspěšné, ale hotýlek a město je krásné tudíž neváháme a berem (Pablo namítá, že by to samozřejmě vyjednal lépe za použití svých technik)
• vyrážíme na večeři
• dobrý muž nám ukazuje nejprve jednu z restaurací typicky mexickou a potom druhou s krásným výhledem na náměstí, kostel a okolí
• zůstáváme na terasy ikdyž okolní teplota je již značně nižší než v Acapulcu
• dáváme si vynikající večeři
• po večeři si procházíme město
• uličky jsou tak malé a strmé, že TT má občas potíž projít (díký Montezumovi a bratru Normixu trochu přibral) a eM nemá vhodný vzorek na svých botách, které se hodí ke všemu (pravděpodobně ne ke šplhání do kopců a cesty z kopců)

17. Den

• sraz ráno na recepci v 9:00
• 9:05 vítězoslavně volá eM a TT na pokoj 836 protože jeho osazenstvo nedorazilo na plánovaný odjezd směr celodenní plážování
• 9:20 doráží vyspinkaní hosté z pokoje 836 značně pomačkaní
• Karel oznamuje že dorazí vlastním vozem později
• vyrážíme na Tres Marias
• zaujímáme objednané pozice v první řadě s výhledem na oceán
• vlny jsou opravdu vysoké
• opalujeme se a objednáváme houpací síť
• hombres vyrazili smočit svá vypracovaná těla
• následuje krátký souboj se sílou vodního živlu
• TT zaujímá obranný postoj viz předchozí zkušenosti z hokeje
• Pablo volí spontánní krasobruslařský styl
• trojitý odpíchnutý Axl kombinovaný s fackou od vlny Pablo neustál a následuje několik válených sudů směrem ven z vody
• po sudech plynule přechází do břišního tance a zaujímá sám stabilizovanou polohu
• zjišťujeme poškození všech Pablových systémů a testujeme životní funkce a nabízíme umělé dýchání (čehož se aktivně chce ujmout eM - neboť TT není oholen a ráno odflákl čištění zubů)
• po kompletní diagnostice to vypadá na vykloubené rameno
• vracíme rameno do pozice a Pablo si sedá
• přecházíme zpět ke stolu
• zbytek dne se opalujeme a relaxujeme
• po západu slunce odjíždíme na hotel
• opět vyrážíme do restaurace s pičůrkami kde po obdržení potravy se snažíme proniknout do klubu Paradiso postranním vchodem
• po avízu od místní ochranky nás oslovuje barman, který si pro nás došel a doprovází nás k hlavnímu vstupu, kde dobrovolně platíme vstupné
• zkoušíme místní speciality
• ochutnáváme tequila con aqua
• hombres testují vodivost lidského organismu a pevnost nervů při elektrických šocích na objednávku (končíme na 110V) ... detaily viz video
• jedna z atrakcí kterou nezkoušíme (a snažíme se jí vyhnout) je žena ... asi 50 let, která na objednávku mlátí hosty do hlavy palicí, doprovází to kopáním kolenem do nasazené helmy a jemně do břicha, poté násilnou konzumací několika panáků zakončenou násilně řízeným otáčením postižené osoby kolem své osy
• místní mexičané jsou z této formy zábavy velmi nadšení a stoleček pánu od vedle objednává matrónu ještě jednou pro jednoho a toho samého ubožáka, který je zřejmě tzv. kašpárkem party
• dále paříme, paříme, paříme.... na hudbu kterou se pařit moc nedá .... tuto nekompatibilitu eliminujeme pravidelnou konzumací osvěžujících nápojů (vodka + tonic, vodka + džus)
• po ukončení party cca ve 4:00 ráno natékáme do taxíku
• řidič je naší přítomností velmi potěšen a zpívá s námi oblíbené mexické hity (la cucaracha, paloma, apod.)
• po chvíli řidič předvádí čerta / nebo krocana.... těžko soudit
• Mája vyzívá Pabla aby si vystoupil a Pablo se snaží hledat dveře
• naštěstí sedí uprostřed
• na pokoji hledáme nejkratší cestu k loži

16. Den

• je kruté ráno....
• "desajůno" na hotelu vynecháváme
• tým touží po leháru na pláži
• TT má plán vydat se do centra do Centra de informacion s cílem zjistit nějakou kulturu ve stylu "maryjači" nebo býčích zápasů
• tým snídá na pláži a pak jde hledat alespoň 0,5 metru čtverečního kde by složili pohodlně 4 lidi
• TT se vydal VW Broukem do centra
• Karel se vydal na Tres Marias
• tým několikrát své místo opouští a mění pozice (důvodem je vyplavení)
• za 3 hodiny doraží jak Karel tak TT
• dvěma vozy taxi se přesouváme na Tres Marias
• Karel je tu jako doma a číšníci ho obskakují (v tuto chvíli ještě příliš nechápeme důvod)
• využíváme nabídku místních specialistů na šlechtěné dostihové koně a jdeme se projet po pláži..... tedy spíše proloudat (rychlost koní malého vzrůstu je cca 3km za hodinu za neustálého pobízení)
• TT objímá tenký trup koně nohama téměr kolem dokola
• po dostizích jdeme na večeři
• porce jsou obrovské a jídlo velmi dobré
• žádáme la cuenta a již chápeme proč byl číšník takový kámoš
• samotná cena je slušná, nicméně necháváme ve složce i spropitné
• kámoš si odnáší prachy a vrací se po chvíli s tím, že výše spropitného má být přece 10%... což nám již tak kvalitní účet ještě navýšilo
• rezervujeme si stůl na příští den a jdeme stopovat taxi
• nacházíme dobrovolníka, který naskládal všech 5 členů týmu do auta a ještě nás vozil po obchodech abychom nakoupili zásoby nejmenované značky tequila
• námi usmlouvanou cenu po návštěvě cca 5 obchodů zvýšil o 20 procent
• na hotelu dokončujeme další partičku žolíků, kterou jsme začali po večeři
• tentokrát placení tequily vyhrává eM
• 3:00 party končí

15. Den

• vybíráme menší hezkou pláž, na kterou bychom se podívali
• Karel se opět ztratil
• vyrážíme do Puerta Marquez
• usmlouvali jsme dobrou cenu
• po 1,5 hodině fakt "můčo tráfiko" dorážíme na místo určení
• vypadá to, že turistů tu asi také není mnoho
• po snídani spojené s obědem se jdeme plácnout na pláž
• někteří mají výčitky svědomí, že dostatečně nesportovali a proto si jdou zaběhat (kdo to asi může být - TT nasazuje hodinky a vydává se na volný úprk po písku)
• párkrát jsme se smočili a jdeme hrát "žolíka"
• vysvětlujeme pravidla
• dáváme testovací hru
• opět vysvětlujeme pravidla
• názorně ukazujeme kombinace a možnosti dle pravidel
• stále vystvětlujeme pravidla
• opět vysvětlujeme pravidla
• dáváme další hru
• opět vysvětlujeme pravidla
• hrajeme již o body
• Mája prohrává.... prý jsme dostatečně nevysvětlili pravidla
• na pozdější reklamace není brán zřetel
• začíná se stmívat a my balíme a jdeme hledat taxi
• .... nebude to jednoduchý úkol ...
• po 0,5 hodině chůze a jednom mezipřistání pro "koko fríjo" (čerstvý kokos) pomalu předcházíme auta v koloně
• míjíme autobus a ptáme se zda nemá volné místo (ze všech oken vykukují hlavy a několik lidí i ze dveří)... vykukující nás posílají dále kupředu
• pod mostem nacházíme opuštěné taxi
• začínáme vyjednávat o ceně a chceme do Wall Martu
• 20 pesos se nám zdá jako nejlepší nabídka kterou jsme kdy dostali.... asi tu čeká na rito fakt dlouho
• vyrážíme a jedeme proti celé stojící koloně
• díky našim ženyálním navigačním schopnostem je nám to divné
• ujišťujeme že jedeme do správného Wall Martu v centru
• NENÍ TOMU TAK
• jedeme do Wall Martu, ale k letišti
• po dohodě s taxikářem zjišťujeme že bude lepší vyčkat 2 hodiny v nákupním centru až pomine "grande můčo tráfiko"
• využíváme tuto jedinečnou příležitost okusit místní patro fast foodu a jdeme do všudypřítomné "číny" (Pablo si dává pizzu)
• prakticky ihned po konzumaci se u eM projevují jisté příznaky Montezumova pozdravu
• TT jde obhlídnout baňos
• jdeme na internet a doplňujeme další kapitoly (pečlivější čtenáři tento moment zcela jistě odhalilli - přes naše technické vybavení jsme nebyli schopni zaručit pravidelný a kontinuální přísun aktualit, zážitků a jiných zkušeností)
• odchytáváme taxi a smlouváme gut prajs do hotelu
• můčo tráfiko skutečně pominulo
• na hotelu opět hledáme Karla
• Karel se našel.... probudili jsme ho a zmačkaný nám prozradil kusé zážitky z včerejšího honu na "bueno ondy"
• po dosavadním průběhu pobytu se rozhodujeme prodloužit pobyt v Acapulcu o další 2 noci
• sešli jsme se na pokoji a zahájili turnaj v žolíkách o láhev nejlepší tequily (značku nezmíníme, neboť se nesmí z Mexika vyvážet)
• zakoupení láhve vyhrává Karel, který zvolil při počítání bodů metodu paušálních mínusů
• 4:00 ráno turnaj končí a jde se spát

14. Den

• probouzíme se po noci "nuevo aňo"
• vyrážíme na snídani do hotelové restaurace, která by rozhodně neobdržela žádnou z "mišelinských" hvězdiček
• po stabilizaci stolu podloženým sáčky cukru a ubrousky dostáváme opět vajíčka na jakýkoliv způsob a "chugo"
• vyrážíme do města s plánem plavba lodí
• momentální idea, že bude půjčena loď s využitím kapitánského průkazu eM
• tuto ideu opouštíme po úvaze eM na téma složení jejích kapitánských zkoušek
• dorážíme do přístavu
• ujíma se nás opět další dobrý muž
• lodě nemá, ale iniciativně vyjednává jinou loď za skvělou cenu
• jak později zjišťuje hlavní vyjednavač Karel u ostatních nájemců... obvyklá cena je asi o 600 pesos nižší
• operace Kafka zřejmě pokračuje
• dobrý muž nás posílá opět do OXXO na nákup tekutin
• vybrali jsme krám a naloďujeme se
• loď, která přijíždí má jakousi zvláštní barvu... barva vajec (trochu nám připomíná obvyklé "desajůno")
• vyplouváme a Pavel, Karel a TT začínají konzumovat pivo míchané s Karlem nakoupenými "mičeládami"
• TT po jednom kousku odpadá a opět začíná upřeně sledovat na mořskou hladinu (zřejmě sentimentálně vzpomíná na výlet na Isla Mujeres)
• .... s těma vomáčkama se to fakt nedá pít....
• střídavě komunikujeme s kapitánem, který se ukázal být zkušeným mořským vlkem
• kapitán provádí výklad místních zajímavostí, historie a jeho rybářských úspěchů
• ukazuje nám sídlo Placida Dominga
• ukazuje kde bydlel Belmondo když natáčel "Muže z Acapulca"
• po asi 1,5 hodině plavby se řízení lodi ujíma Pavel
• kormidlo je mu odebráno poté, co loď bezpečně směřuje na skaliska u La Quebrada
• plujeme dále do kapitánem zvolené zátoky
• provádíme vylodění
• TT ještě před tím pokračuje ve svém poznávání toalet a zkouší lodní záchod... v cajku
• čistota vody připomíná, že blízko bude kanalizační výpusť a skaliska, která musíme překonat při plavání na pláž dokazují, že do této zátoky by se nevylodila ani US NAVY
• TT si bere svůj podvodný foťák a jde si něco fotit do vody
• v okolí se pohybuje několik dětí na které omylem zaciluje objektiv (.... nojo bágl z brejlema a ploutvema nepřišel)
• naloďujeme se zpět a zbytek plavby trávíme pasivním odpočinkem a odhadováním cen okolních jachet těch prozatím úspěšnějších spoluobyvatel této planety
• po návratu na hotel se rozhodujeme pro večerní návštěvu místní atrakce skokanů do vln mezi skaliska a následně plánujeme návštěvu některého ze zábavních podniků
• vyjíždíme k útesu, kde se místní mladící pokouší o své odvážné skoky
• bereme oblíbený dopravní prostředek místní smetánky ... VW BROUK, do kterého se kromě řidiče pohodlně naskládá 5 dalších lidí
• dojíždíme na pozorovatelnu skoků a posilňujeme se místními kulinářskými vychytávkami (TT smažený banán con smetana do kávy, zbytek kukuřice con raději nic)
• sledujeme skokany seshora přičemž TT trvá na sejítí až dolů na terasu přímo pod skálu ze které se skáče
• zbytek se dobrovolně a s úsměvem na rtech k tomuto návrhu nadšeně přidává (... je třeba podotknout, že nadšeně se přidávají až po zjištění že v místní hotelové restauraci ze které je také možné skoky sledovat není ani jedno volné místo...)
• dole je boj o místa
• TT s Karlem bojují o místa...
• TT se protáhl mezi místní rodinku, Karel se trochu stáhl
• boj s domorodci pokračuje a přidává se eM
• ostatní členové týmu se stydlivě nebo z lenivosti nezapojují
• útočníci nasazují tvrdé zbraně, které vrcholí lepením se na nás zezadu (eM vyfasovala lokálního "mača", TT těžkotonážní matrónu)
• co bychom neudělali pro kvalitní dokumentační záběry a kulurní zážitek svůj i všech našich čtenářů a diváků
• po ukončení programu odcházíme... eM a TT se fotí s přeživšími skokany
• opět volíme dopravu VW BROUKem a jedeme do centra
• na doporučení nacházíme vhodný podnik PARADISO
• sedime na terase na pláži a konzumujeme večeři... přitom máme výhled na skokany bungee ("bandží džampink")
• hryžou nás místní pičůrky
• Pavel vážně uvažuje o skoku neb je inspirován mladíky z La Quebrady
• Karel se od nás odpojuje a vyráží na noční lov "buena ond" do klubu PARADISO
• zbytek po večeři odchází na pláž kde hraje oduševnělé hry... např. běh před vlnami
• jdeme po pláži zpět k hotelu... což nás po chvíli přestane bavit a proto opouštíme pláž a vyhledáváme silnici kde bereme taxi směr hotel

Pozn.:

"mičeláda" = omáčka typu salsa, která se zcela oficiálně přidává do piva k jeho ochucení. Našli jsme dva typy... jednu pálivou málo, jednu více.

pičůrka = muška, která vyhryzává i maso (alespoň podle definice a zkušeností eM)

13. Den

• vyrážíme na cestu do Acapulca
• jízdu si zpříjemňujeme různými společenskými hrami
• hrajeme na osobnosti (vítězí kocovinové fluidum, Xixao z filmu Bohové musejí být šílení a Don Julio jako výrobce tequily)
• délka jízdy překračuje naše očekávání
• občas cesta mizí aby se po pár metrech znovu vynořila
• po příjezdu do Acapulca nás zaráží "múčo tráfiko" - tzn. čtyřproudé parkoviště
• porovnáváme informace z GPS a tabulemi ve městě
• rozhodujeme se použít vlastní orientační smysl - patentovaný v Praze a upgradovaný na nejnovější verzi ženyálních navigačních schopností
• hledáme červenou tlustou silnici
• červená tlustá silnice je tunel..... naštěstí jsme se vyhnuli "múčo tráfiko" a mizíme v tunelu
• po pár minutách nás tunel vyvrhl na opačné straně okolních hor
• jsme opět v "múčo tráfiko"... ale alespoň už vidíme móóře
• opět používáme ženyální navigaci verze eM 1.0 a po pár hodinách dorážíme na ulici, kde se má nacházet náš hotel
• je celkem dlouhá.... jedeme už poměrně dlouho.... průběžně zastavujeme u místních specialistů na podávání informací turistům
• rady "mongolů" jsou nepoužitelné
• na recepci zjišťujeme, že hotel je skutečně náš
• následuje debata o místních atrakcích, možnostech zábavy, kultury a kulinářských zážitků (na dnešní večer i na dny ostatní)
• z diskuze s recepčním 3 hvězdičkového hotelu jednoznačně vyplývá, že neví o tom, že je dnes Silvestr a přesvědčuje nás, že do barů a restaurací není třeba žádných rezervací
• nasazujeme naše lingvistické umění.... "nuevo aňo, si?"
• recepční se chytil..... "a sí, a sí, a sííííí...."
• chválíme ho v domění, že chápe..... "ésoooo"
• pokračujeme v hledání programu mimo hotel, neboť z informací od tohoto zjevně zkušeného dobrého muže vyplývá, že na hotelu se nic nekoná (...máme jisté pochybnosti, nicméně se snažíme již tak dlouhý rozhovor neprotahovat)
• jdeme se ubytovat.... a místní "bebo" nám veze kufry
• "bebo" se spříjemně usmívá až k výtahu
• nastupujeme do výtahu a "bebo" tlačí kufry za námi
• ve výtahu se stále příjemně usmívá
• dorážíme do patra kde se otevírají dveře a "bebo" zahajuje výsadek
• ikdyž používá nákladní vozidlo typu rudl, nevyužívá jeho koleček a snaží se rudl vytáhnout z výtahu
• rudl se zasekl.... nemůžeme ven
• specialista na přepravu batožin se snaží čím dál větším lomcováním s celým rudlem plným kufrů vyvyklat z výtahu
• chvíli děláme jako by nic
• jako by nic už trva asi 5 minut
• tým musí zasáhnout a násilně přesvědčuje "beba" aby vyložil kufry do chodbičky, který výzvu evidentně nechápe, a proto zahajujeme vykládku sami
• "bebo" sleduje týmovou souhru a nechápe jí
• až je rudl prazdný, pouštíme za volant "beba", který s menší námahou svoji pracovní pomůcku vysekne z výtahové šachty
• vykladá kufry u jednoho pokoje a odjíždí s dalšími do dalšího patra
• situace se zaseknutým rudlem ve výtahu se opakuje (postup a řešení viz výše)
• setkáváme se na recepci na večeři
• dorazil taneční instruktor Carlos.... setkáváme se u stolu
• jedeme do prodejny OXXO nakoupit nějaké tekutiny neb jsme dehydrováni
• francouzské šampaňské tu nemají, takže volíme osvědčenou Tequilu, víno a Coronu
• na hotelu zjišťujeme že večer je program na terase hotelu s výhledem na "bahíja de Acapulco"
• kupujeme lístky za 800 pesos a jdeme se připravit na večer ("muchérés" se malují a dávají se do cajku, "hombrés" povětšině dřímají)
• o 10 minut později dorážíme na místo oslavy, kde kromě naší expedice nikdo nebyl
• mexičtí pařmeni dorazili kolem jedenácté
• zábava se rozdělila na dva tábory.... mexické děti + několik členů expedice a prosté požírače večeře
• Karel opět rozjíždí brejk na parketu
• mexičani a obsluha restaurace nechápe
• odpočítáváme vteřiny do "nuevo aňo"
• jak je vidět po celé zátoce... mexičani prostě čas neřeši a ohňostroje jsou různě napřed a pozadu :-)
• pískáme na píšťalky, máme speciální novoroční čepičky, házíme papírové hady, připíjíme připitkem ... "kdo neskáče není čech"
• eM se nehodí čepička k barvě šatů, ale žádný hombre si nechce vzít růžovou aby si jí vyměnil
• kolem 1 hodiny ranní jsou už místní mexičani opět na pokojích (ti se ale umí bavit...)
• tým pokračuje pitím i konzumací nakoupených tekutin
• probíhají speciální taneční kreace, variace na salsu, býčí zápasy, tance s ozdobami v restauraci
• ve 2 hodiny oficiální zábava končí
• jdeme na pokoj pro plavky
• mizíme v bazénu
• taneční kreace jsou vystřídány aqua aerobicem vedeným cvičitelkou eM
• k cvičení se přidává místní ostraha
• ne nepřidává..... to mávání znamená, že máme vypadnout z bazénu, protože tam vrhli novou zásobu chloru
• jdeme na pokoje s plánem pokračovat v zábavě na střechu hotelu
• plán opouštíme po doplňkové konzumaci alkoholu na pokoji na po zjištění že střecha je nepřístupná díky zamčené mříži

Pozn.:

"mongol" = kódové označení místního občana nejevícího žádné známky jakéhokoliv pozůstatku po geniální inteligenci Mayské civilizace

"bebo" = místní hovorové nářečí označující bell boye (z angl. nosiče zavazadel)

12. Den

Posnidame ve velmi luxusnich stylu v hotelu, ve kterem jsme nocovali. Pokousime se zase trochu o kud posunout smerem k Acapulcu. Pavel si nebyvalym natlakem vymohl navstevu plaze v Huatulcu.

Jen co se priblizime k pobrezi, uz se nas ujima domorody muz, ktery nam zdanlive bezelstne a bezplatne ukazuje misto k zaparkovani a cestu k plazi. Nasledne zjistujeme, ze jsme se stali kavkami mistiho restauratiera. Zizen a hlad ovsem mame, a proto usedame ke stolecku primo na plazi. Nejprve si objednavame pouze piti, ktere zaroven platime, coz se ukazuje jako neprilis takticke vzhledem k tomu, ze za chvili dostaveme hlad. Po pulhodine se nam podari doslova nahnat nam jiz znameho restauratiera. TT si objednava typickou mexickou krmi – bolonske spagety, Maja guacamole a Pavel s eM se odvazuji zkusit dar more / smazenou rybku. Vsicni jsou spokojeni.

Nasledne cely tym smaci telo v mori, ktere je uzasne teple. Jen TT ma trosku problem s rozmistenim bojek, nebot s ohledem na svou vysku vychazi jeho plavba na pouhych 6 temp.

Cestou se zastavujeme na dalsi plazi, eM s Majou se pres vyveseny cerveny praporek vydavaji vstremhlav vlnam.Vlny jsou tak durazne, ze v nekterych momentech ucastnicim zajezdu svlekaji plavky, coz TT dokumentuje na svuj /fotograficky/ aparat. Vydavame se k mestecku Santiago, ve kterem se pokousime najit vhodny hotel. Nakonec jsme uspesni. Prestoze se na rozich ulic nachazeji domorodci s macetami, vydava se eM, TT a Pavel na nocni dobroduznou vypravu za potravou.

11. Den

Vyrazime na pruzkum krasneho kolonialniho mestecka San Cristobal de las Casas, hledame restauraci, kde bychom mohli posnidat. Po usednuti a kratkem rozhlednuti po lokale zjistujeme, ze se nenachazime v nejlepsi restauraci ve meste, ani jugo naranja neni z naranja, ale z chemikalie vytvorene absolventy lokalni chemicko-technologicke fakulty – tento chemicky pokus se prilis nezdaril. Pote vzrazime smerem ke kanonu Sumidero. Pavlem a Majou zjistene GPS – souradnice jsou neustale nejmenovanym clenem typu bezduvodne zpochybnovany, kdyz jsme bezpecne dorazili k okraji kanonu, ktery byl zastaven mestem Ciapa del corso. S ohledem na neuprosne ubihajici cas volime namisto vyjizdky lodkou obhlidku kanonu shora – z 5 vyhlidek dostupnych automobilem. V Tuxtle navstevujeme restauraci pro mistni smetanku /hornich 100 obyvatel/. Zvysujeme pocet navstevniku asi o 80 %. Po objednani nekolika chodu prinasi majitel restaurace zavdavkem 4 panaky tequily / Pavel se obetuje a hazi do sebe rovnou panacky 3.
Jako misto nocniho odpocinku je zvoleno mesto Tehuantepec, ve kterem je zvolen prvni dostupny hotel citajici 5 hvezdicek.

10. Den

• opet bylo planovano vstavani brzo
• plan nebyl splnen... jako ostatne kazdy den...
• vyrazime smer Palenque
• 11:00 snidame .... konecne
• po prijezdu do Palenque nas zarazi pocet navstevniku a nadmoraska vyska, ve ktere byl areal postaven
• vystup vsak prinasi sve plody
• pred nami se otevira velke mnozstvi Mayskych budov
• fotime, fotime...
• TT mizi v katakombach
• eM stale mirne pokulhava... (holt pro krasu se musi trpet)
• tym se srocuje pred vchodem do hrobky
• je tam vlhko, smradek a obcas by tam nekdo ten provoz mel ridit... dochazi casto k zacpam
• TT vyleza ze zahrobi
  
• mijime mistni prodavace s ruznymi vecmi
• oslovujeme prodavace sklenicek "panakoveho" typu... ale ten nasi nabidku odmita
• dalsi prodavacku ohromujeme svou primosti vyjednavani a dokonalou spanelstinou "no tengo dinero" (volny preklad = nemame zadne penize)
• usmlouvavame GUT PRAJS
• velmi pusobive ale uz musime jet smer Agua Azul
• jsme preci jen v Chiapasu ovladanem Zapatovci ... takze bychom chteli co nejdal dojet za svetla
• prijizdime do Agua Azul
• proslulosti tohoto prirodniho ukazu jsou si vedomi i mistni vesnicane, kteri nas srdecne zdravi s provazem natazenym pres cestu
• po kratke diskuzi davame dobrovolny sponzorsky dar ... zrejme na vystavu kostela, ktery tu vsak nikde nevidime
• v mistnim kostele se pravdepodobne casto modli mistni obyvatele... a zcela jiste nejoblibenejsi prikazani bude NEPOKRADES
• na dobrovolny dar dostavame dokonce i uctenku
• sjizdime jeste blize k mistu a prekvapive platime vstupne jeste jednou
• probiha rychly vysadek a okupace mista k nafoceni skupinoveho snimku
• cas hraje proti nam a brodime se zaplavou spise mistnich obyvatelu zpet k nasemu transporteru
• uz je nam jasne ze na dalsi zakladu za svetla nedorazime
• zacina nejdobrodruznejsi cast dnesni etapy... nocni prejezd Chiapasskych hor
• TT pristavil transporter skupine, ktera byla rozdelena na navsevniky banos a kuraky
• eM byla zdesena, ze dvere na mistnich banos maji zarazky i z venku... zrejme pro pripad skutecne nahle nevolnosti s nemoznosti navratu do reality
  
• kompletni posadka se v transporteru pripoutava do bezpecnostnich pasu
• stoupani k hlavni silnici je ve znameni jizdniho stylu rally... nase jiz tak sjete pneumatiky piskaji v kazde zatacce
• na hlavnim tahu smer San Christobal prorazime zatarasu vytvorene devcatky (asi ve veku 10ti let)
• rada poskytnuta pruvodcem nezastavovat zabira - je to v podstate hra nervu mezi pilotem a utocniky
• snazime se mit pred sebou vzdy alespon jedno auto
• drzime se mistniho domorodce znaleho mistniho terenu, coz se ukazuje jako spravna taktika
• predjizdime nekolik slabsich kusu, kteri nedokazi drzet nasazene tempo
• konecne dorazime do San Christobalu... asi po 4 hodinach kontinualniho napeti
• nastupuje specialista na vyjednavani Pavel se svou plynulou spanelstinou ("tuu ruums, kvatro personas, kvanto kvesta?")
• obsluha na mistni recepci pod natlakem podleha
• Pablo se vraci s vyjednanym ubytovanim
• posadka se vyloduje
• TT bloudi ulickami a hleda parkovani (na dvore jiz neni misto)
• transporter je nakonec naveden na pristani ke zdi
  
• jdeme na veceri do restaurace... jidlo je velmi chutne
• obsluha je kolonialniho stylu... bila kosila, cerne platene kalhoty, cerne boty, cerny motylek (to jsme tu jeste nevideli...)
  
• mistni cistnik zkousi co snese zaludek bezbrannych turistu a prinasi tequilu doprovazenou kaliskem ostreho kecupu + chili s limetkou
• mistni specialita kupodivu chutna skvele
• po nekolika kecupech jdeme spat
• v noci navstivil eM ze zahrobi aztecky panovnik Montezuma II. kteri ji prinesl dar v podobe strevnich potizi
• to ma z toho ze nepila ten kecup (... snad to nema z toho, ze zapomela PIN ke sve karte pro vyber z bankomatu)
  

9. Den

• vyrazime relativne brzo rano na cestu smer Chetumal
• v pruvodcich ovsem nejsou priliz lakave informace a proto davame "Retorno" po projeti vstupni brany do mesta a mirime dal na zapad, abychom se priblizili vsemi s napetim ocekavaneho Chiapasu
  
• cestu autem si zprijemnujeme navstevou dalsich Mayskych nalezist
• 1. v rade ja areal Kohunlich
• u kasy dochazi v tymu k rozporum zda vzit pruvodce na 1 hodinu ci nikoliv
• setrnost Pavla a Maji je maskovana nutnosti rychlosti prohlidky tak, abychom stihli tento den ujet co nejdelsi cestu
• sama prohlidka nakonec trva 57 minut bez pruvodce, coz TT nezapomene vyzdvihnout
• tym je spokojen s kulturni hodnotou navstiveneho naleziste a tak se vydava k dalsim ruinam
• zrejme se trochu projevuje drobna zastaralost pruvodce od TT (vydani 2003) neb pruvodcem popisovana cesta je z kategorii "zpevnena"
• cesta ovsem vykazuje znaky terenu hodneho obrneneho vozu Hummer
• nekolikrat padne z ust clenu navrh na "retorno" a navrat do civilizace, ale nakonec jsou obavy rozptyleny a dorazime po 40 minutach jizdy od hlavni silnice k cily
• urazili jsme 4 km
• TT neopomene poznamenat, ze pruvodce ma pravdu a cesta je zpevnena... a ze to chtelo trochu akcnejshiho pilota (ridila eM...)
• vzhledem k tomu, ze jsme v bushi ... TT nasazuje svuj anti-mosquito oblek
• banos navstevuje prekvapive Maja a TT exkurzi vynechava
• jednalo se o ekologickou variantu
  
• zazitek z naleziste predcil drobnou amortizaci vozidla
• pamatka byla nadherna... brana mela zcela znatelne vyobrazeni jaguara "chaguar"
• vyrazime zpet
• zastavujeme se v mistni restauraci
• dle nadseni a nasazene ochoty personalu jsme zrejme prvni navstevnici tento mesic
• TT jde obhlednout kvalitu mistnich banos
• pres drobnou jazykovou nevybavenost si objednavame mistni speciality
• TT pojistuje obsah talire dvema tequilami
• pres postupujici setmeni si tym nechce nechat ujit navstevu dalsiho naleziste
• prijzdime k oplocenemu arealu v 17:40.... (otevreno je standardne do 17:00)
• jiz se vyrazne setmelo
• probehl nesmely kontakt s mistni ozbrojenou ochrankou naleziste
• po prekvapivem nechapavem postoji hlidace jsme nakonec vpusteni do arealu
  
• Maja zustava v zaparkovanem aute pred zavrenymi branami.... a hermeticky se uzavira
• dobry muz v krojovanem obleku mistni ochranky na vede tmou k budove recepce
• tam platime vstupne 35 pesos na osobu... uctenku nam nevydava a posila nas do tmy s tim, ze mame byt hlavne potichu
• zavira za nami dvere a nasi nocni prochazky se neucastni
• cestou jdou slyset zvuky pripominajici vystrely
• zrychlujeme tempo
• stipou nas komari a zakopavame o parezy... primym stretum s kmeny stromu jsme se vyhnuli
• eM trochu ztraci krok diky svemu zraneni... to je zpusobeno nevhodnym vyberem vychazkove obuvy pro tyto ucely (koupila si prenadherne zabky, ktere ji odraly palec)
• .... ale hodi se ji ke vsemu a navic je usmlouvala za 50 pesos.... pry je to prava kuze (nevi se vsak z ceho)
• dorazime na ruiny a snazime se udelat par fotek ... diky tomu, ze pyramidy nebyly nasviceny je to prakticky nemozne
• cesta zpet probiha jiz v 100% tme
• TT si utahuje svoje trekove boty pro pripad zrychleneho ustupu
• prochazime houstinami zpet
• Pablo osvetluje cestu svym viceulovym iPhonem
• kulhajici eM nebyla poskytnuta zadna nadstandardni pomoc
  
• misto toho TT nachazi klacek a bere ho s sebou jako pripadnou zbran
• tmou se rozleha desivy vykrik eM... neco pry na ni spadlo... (pry pavouk)
  
• je v ramci moznosti ohledana a zadne stopy hmyziho nasili nejsou nalezeny
  
• po vyrazne delsi ceste zpet dorazime opet k recepci
• sice se tam sviti, ale hlidac nikde
• volime tedy ustup obchvatem po pravem kridle
• vidime v dali osvetleni a po priblizeni take nocniho hlidace
• s usmevem nam mava a my vychazime za plot
• vyrazime dal vstric novym dobrodruzstvim

Komunikace

• Ahoj vsichni...nejdou nam tu smsky takze pokud nam pisete... nedivte se ze vam neodpovidame
• takze pokud chcete komunikovat - piste prispevky na blog (KOMENTARE k jednotlivym prispevkum)

8. Den - tezka rana

Pri snidani zjistujeme, ze Karel a Haide se predcasne vraci do Puebla. Tym je sokovan pred klicovou casti expedice – navsteva Ciapasu |oblasti partizanu Zapatovcu – ztracime 1/3 tymu – 100 % vsech spanelsky hovoricich. Provadime vyuctovani dosavadnich zavazku a pohledavek mezi jednotlivymi cleny – nechceme, aby po nas zbyly dluhy. eM se ujala pocitani |jeji znacky z - zaplati, DZ dostane zaplaceno, pricemz ostatni provadi kontrolu, eM si obcas plete znamenko minus za plus u sve osoby – asi je prepracovana. Po 45 minutach mame vysledek. Kontrolni soucet vychazi na plus – minus 6 pesos. Vsichni jsme spokojeni az na TT, ktery musi doplacet – asi nema smysl pro humor – spojujeme to s jeho pretrvavajicimi potizemi – viz predchozi a nasledujici dny.

10.00 hod. – zdobime auto rohy po vzoru mistniho obyvatelstva a fotime se.
10.30 hod. – opoustime all inclusive hotel v Cancunu, loucime se s Karlem a Haide a vyrazime smer Playa del Carmen.
11.00 hod. – jeden roh na aute se ulomil – pri jizde 100 km / hod jak necekane. Sundavame i druhy.
Dojizdime na Playa del Carmen. Opet se nas ujima dobry muz a nabizi nam mistni atrakce. Projevujeme zajem o plavani s delfiny. Dostavame opet skvelou nabidku – tesne pred placenim si ji ale rozmyslime a vyrazime do akvaria sami – nejsme prece zadne kavky. Prijizdime do akvaria a zjistujeme, zen as predpoklad byl spravny – dobry muz nebyl zas az tak dobry. Bereme si program adventure.
Jdeme se najist – TT jen stridme, ostatni zkousi mistni speciality.
Nas cas se nachylil, a tak jdeme za delfiny. Dostavame vesty a nasleduje instruktaz. Vsichni chapeme, ze nemame delfinovi sahat na oko. Vstupujeme do vody – je dost studena, a jak pozdeji zjistujeme ani nijak zvlast chutna. Vzhledem k tomu, ze delfin je za kazdou pitomost odmenen rybou, a jak zejmena TT dobre vi – co jde dovnitr, musi jit i ven, neni se cemu divit. Provadime jednotlive cviky s delfiny. TT je po francouzaku delfinovi oznacen instruktorkou za nejlepsiho kissera |jak uz vime, v maystine znamena kis prd a nechapeme proziravost instruktorky|. Pavel musi opakovat projizdku s delfinem – delfin ho omylem ztratil. Pri dalsich cvicich jsme fotografovani a nataceni.
Konci program a jdeme se osprchovat a jen nam ukazano video – nektere momenty jsou dost uchylne. Kupujeme foto a video a odjizdime smer Tulum.
Dojizdime do Tulumu a rozhodujeme se pro nocni prohlidku pyramid. Vzhledem k tomu, ze mame cas, jdeme se ubytovat. eM touzi po romantice v tzv. Cabanos – chatrc s palmovou strechou bez elektriny za 100 US dolaru na osobu a noc. Ostatni se shoduji s pruvodcem, ze se jedna o nakladny primitivismus. Vsechny cabanos jsou bohuzel obsazeny, a tak se ubytovaveme ve meste. Odjizdime na nocni prohlidku Tulumu. Pri ceste k vykopavkam Pavel ztraci nuz. Jedna se o dalsi vyznamnou ztratu tohoto dne – pred Ciapasem nam tak zbyva jen vyvrtka. Dle pruvodce i patrizani jsou spatne ozbrojeni, a tak to snad bude stacit.
Kupujeme si listky na prohlidku – eM a TT si berou elektronickeho pruvodce – kazdy za 60 pesos. Pavel a Maja elektronickeho provodce nechteji a plati jen zakladni vstupne – jako bonus dostavaji elektronickeho pruvodce. eM a TT jsou rozlazeni z nespravedlnosti mexickeho venkova.
Prohlidka byla uzasna – mela az mystickou atmosferu.
Vracime se do hotelu a jdeme na panaka Tequily – v druhem baru jsme uspesni. Berem si jeste limetku s sebou a dorazime se na hotelu z vlastnich zasob tequily.

7. Den: "Operace Kafka"

• TT se probouzi a citi blize nespecifikovany tlak v dutine brisni
• na programu je Isla Mujeres
• vsichni clenove tymu si dopravaji "desayuno energetico" - krome TT a Karla
• Karel se zase ztratil
• Karel se nasel
• vyrazime kupodivu pred 12 hodinou
• po delsim hledani pristavu odkud bychom se dostali na ostrov nas zastavuje dobry muz
• dobry muz nam nabizi dopravu na ostrov v kombinaci s plavanim se zraloky za skvelych 300 pesos
• momentalne je to nabidka, ktera se neodmita
• "Operace Kafka I." zacina
• dobry muz nas posila ke svemu bratranci neco na piti, na lodi pry nic neni
• za nedlouho prijizdi dalsi bratranec, ktery nas naklada do luxusniho jeepu a odvazi nas do pristavu
• v pristavu zjistujeme zjistujeme ze one way ticket stoji 35 pesos.... no co, ale my to mame i se zraloky
• inu nalodujeme se
• TT vypada blede... nevim jestli je to z ceny nebo z toho tlaku v brise
• obsazujeme dve lavice v zadni casti plavidla, za nami sedi uz jen mexicke deti
• vyplouvame
• lod kouze plynne po hladine a mohutnou pridi rozrazi vlny
• eM a Haidee jsou v predni linii a dostavaji radnou sprsku po projeti kazde vlny
• po par vetsich vlnach TT nabizi eM poprve vymenu mista
• eM nabidku s diky odmita s tim, ze vlny jsou OK
• TT po chvili svoji zadost opakuje s vetsim durazem
• eM konecne poznala, ze chovani TT v tuto chvili neni gentlemanske, ale ze je rizeno vyssimi prioritami a sama rychle zahajuje presun
• na posledni chvili TT zaujima bojovou pozici pri okraji lodi (pracovne = poklek na pravoboku) a skoruje
• stav utkani Montezuma : Zaludek je v polovine 1. tretiny 1:0
• Pozn.: Montezuma = kodove oznaceni jisteho druhu nevolnosti ktery muze byt zpusoben spatnou adaptabilitou na mistni stravu ci pozivane tekutiny...
• prubeh prvni tretiny mohl ovlivnit kridelni utocnik Endiaron, nicmene svoji sanci nepromenil
• prijizdime na ostrov Isla Mujeres
• stav utkani po 1. tretine stale 1:0
• nasleduje hodinove koupani a odjezd na dalsi stanoviste
• druha tretina zacala celkem poklidne a Zaludek odvratil nekolik utoku Montezumy
  
• prijizdime k utesu kde dostavame potapecske bryle a vyrazime hledat ryby
• TT a Maja kupodivu zustavaji na lodi
• eM, Karel a Pavel videli dohromady 9 ryb a vraci se na palubu
• spokojeni odjizdime na dalsi zastavku
• po vylodeni TT nasazuje maskovanou ladnou chuzi a hleda "banos"
• trojnasobny dotaz kde jsou toalety nebyl uspesny, proto byla zahajena operace poustni boure (poklek do pisku) a Montezuma opet skoroval
• po druhe tretine ... Montezuma : Zaludek ... 2:0
• banos byly vyhledany a jejich navsteva byla velmi pusobiva (mozna bude popsano samostatne...)
  
• ostatni clenove tymu si mezitim dopravali rybicku a salatek
• TT to nevydrzel a dal si take kousek rybicky
• zacalo se stmivat a vyplouvame zpet do Cancunu v ocekavani ze uvidime zraloky
• 3. tretina byla v duchu dobre obrany, kterou predvadel Zaludek a Montezuma se nedostaval moc do sanci
  
• zjistujeme vsak, ze jsme ony zraloky meli videt uz pri snorchlovani
• priplouvame zpet do pristavu
• TT se rozhodl vratit rybu zpet tam kam patri
• Montezuma : Zaludek po 3. tretine.... 3:0
• odjizdime smer hotel
• vecer eM a Pavel planuji navstevu Casina, ale zjistuji, ze casina jsou v Mexiku zakazana... a tak se vidina vydelku ztratila
  

6. Den - VAAANOCEEE

• rano jsme sehnali konecne ty rohy na nase auto
• cestou zpet na hotel zpivame koledy
• dopoledni test all-inclusive
• u bazenu probiha soutez o nejlepsi tanecnici u tyce... coz s chlapa komentujeme s uznanim
• stale probiha test all-inclusive
• tequila, margarita, sex on the playa, corrona, whisky & soda
• ty naramky jsou nebezpecny... barmani se na nic neptaj a jen nalevaj
• zkouska morske vody ... v cajku
• probiha maskovani ve stylu Santa Clause... nasazujeme cepicky
• hrajeme spolecenske hry ... napr. na honenou (schovka neni idealni, do pisku se nikomu nechce)
• prislo nam to jako dobry napad, a proto jsme vybrali dobrovolnika a toho jsme zahrabali
• Maja ani moc neprotestovala
• nekolik soutezicich skoncilo i s odevem ve vode
• eM prisla o bambuli na cepicce
• sli jsme za Santa Clausem pro darky
• stedrovecerni vecere je spojena s predavanim vanocnich darku
• Santa byl stedry a velmi napadity... vsechny darky jsou prekvapive kompatibilni s humornym razem teto expedice
• dopoledni test naramku pokracuje vecerni variantou
• po nekolika tequilach nas oslovuje mistni agent pro navstevu nedaleke disco BASICs
• jdeme do toho... probehla vzacna shoda
• niceho se nebojime... mozna jen Karla
• dostavame dalsi naramky a vyrazime
• prekvapujeme ostatni jiz v autobuse nasi zvireci hrou...
• po vstupu na disco nam bylo vybrano misto, ktere jsme nebyli ochotni akceptovat
• pres ochranku se dostavame bliz parketu
• ztratili jsme Karla
• hudba hraje na plny pecky
• objednavame drinky a zase testujeme naramky
• Karel se objevil
• ... ovsem prekvapive ve svetle reflektoru na centralnim tanecnim podiu
• predvadi brisni tance s prvky zlucnikoveho zachvatu
• holky na to leti... uz tam ma dve
• ... prichazi dalsi dve rostenky
• jdou tam dalsi...
• kurna jak to ten Karel dela...
• Karel sklizi potlesk ve stoje mistnich krasavic
• k centralnimu podiu prichazi tentokrat i drive nesmeli panove...
• ...kouzlo Karla se vytratilo a damy z podia mizi...
• no uz to neni Karel...
• jdeme taky tancit
• ...nyni nasleduje zhruba 5 hodin nepretrziteho tance na jehoz konci jsme byli vsichni fakt unaveni...
• v pribehu vecera doslo take k soutezi mezi mistnimi navstevnicemi... pracovne bychom to mohli nazvat miss mokre tricko a kalhotky
• v boji se utkalo na 8 navstevnic, ktere se dostavili v oblecku Santy Clause (oblecek = cepicka, minisukynka, topik)
• boj je nelitostny a publikum odvazne bojovnice odmenuje
• po prvnich dvou nudnych vystoupenich prichazi asijska bojovnice z USA, ktera na parketu predvedla neco mezi jogou, karate, kamasutrou a moderni gymnastikou.... sklidila patricne ovace
• dalsi vystoupeni jsou tez trochu nudne, ale alespon je na co koukat (eM protestuje... pry se neni na co koukat - velka vetsina salu s ni evidentne nesouhlasi)
• prichazi kanadanka, ktera si po prvnich 5ti vterinach tance ziskala publikum, kdyz odhodila svuj vrchni dil oblecku....
• soutez vrcholi a do posledniho kola postupuji ve finale dve bojovnice... podle ocekavani (Canada & USA)
• divky zapojuji vse mozne i nemozne a i komentator je chvili v rozpacich...
• vitezkou je po pravu miss CANADA
• jsme opet ve viru tance
• potom odjizdime protoze pry uz neni na co koukat