20. Den

- snažili jsme se vstát brzy ráno
- povedlo se nám vstát v 11 hod
- snaha se cení, ne?
- vzhledem k tomu, že Karel má prázdnou ledničku volíme externí variantu – restaurace VIPS
- po obligátní vajíčkové snídaní s grande hugo de naranja většina teamu využívá nabídky restauračních toalet, čeká nás přeci jen dlouhá cesta směr Teotihuacan – pyramidy slunce a měsíce
- eM nabídku toalet s díky odmítá
- ve 12 hod odjíždíme z VIPSu
- 12:20, kdy jsme ještě na území města Puebla se eM toužebně rozhlíží po kabině autobusu, hledá podobný výraz v tváři jaký má ona sama, ale nenachází ho
- Po chvíli ostatní pochopí, že nám nechtěla věnovat jen milý pohled, ale že její chování je čistě prozaické – toužebně hledá toalety
- Bohužel jsme momentálně v múčo trafiko a naš autobus se skoro nepohybuje
- eM je v koncích….. trafiko se nakonec rozjíždí a po chvíli zastavujeme u pumpy
- po toaletě vyrážíme opět na cestu
- je 12:45 a eM volí pro jistotu jinou taktiku, říká si, že když bude řidič dodržovat řádně pitný režim, tak, že bude mít větší ochotu brát ohledy na potřeby ostatních
- 12:58 eM stále nalívá řidičovi – TT
- 13:05 TT stále není dostatečně empatický a nechce se mu zastavit
- 13:08 eM volí další taktiku toužebného pohledu – 12:10 se TT slituje a zastavuje
- je vidět, že v Mexico city žije 22 milionů lidí – zácpy jsou opravdu všude
- po 3 hodinách přijíždíme na místo určení
- jako první hledáme všichni toalety…
- následuje kulturní vložka v podobě muzea
- procházíme muzeum
- prohlídka muzea je zpestřena elektrošoky od místního muzejního zábradlí
- eM chce všechno vidět jako první…
- po úvodním sále vchází jako vedoucí skupiny do dalšího sálu
- přichází k zábradlí…trochu se zablesklo…eM dostala pořádný elektrošok (což ostatní ještě netuší)
- po první ráně se eM nenechává odradit a opět sahá na zábradlí…další šok
- ani druhá rána zvědavou eM neodradí a sahá opět na zábradlí – zase šok
- em se chce podělit o tento zážitek s ostatními a nenápadně všem opakuje „pojďte se opřít o to zábradlí, je to super“
- ostatní zaslepeni důvěrou podstupují kontakt se zábradlím a dostávají elektrošok
- na rozdíl od eM to ostatní zkouší jen jednou
- po tomto neobyčejném kulturním zážitku tým pokračuje v prohlídce areálu
- začínáme výstupem na pyramidu Slunce
- výstup je velmi fyzicky i psychicky náročný
- Pablo má výstup stížen svoj rolí nosiče… (nese koblížky a vodu zakoupené eM a TT)
- na vrcholu probíhá piknik na pyramidě Slunce
- dle průvodce zjišťujeme že lepší pohled na západ slunce je z vedlejší pyramidy Měsíce
- probíhá příprava na panoramatické foto (10min)
- cvak (0,5sec)
- probíhá kontrola snímku (2sec)
- snímek v cajku
- sestupujeme z pyramidy Slunce
- vydáváme se k pyramidě Měsíce a kontrolujeme obutí týmu
- dámy v ženyálních apartních žabkách testem procházejí, Pablo má své casinové lakýrky značně znečištěny, TT má trapnou neosobní trekingovou obuv
- z posledních sil vylézáme na pyramidu Měsíce (…někteří provokativně vybíhají)
- eM dosahuje vrcholu a líbá pyramidu, další členové po dosažení vrcholu bez polibku
- usedáme, relaxujeme, pozorujeme západ slunce a posloucháme místního indiánského náčelníka hrajícího na atypický dechový nástroj připomínající flétnu
- krááááááááááása
- je tu neuvěřitelná energie
- z meditace nás probouzí opět pískání…. tentokrát místního sekuriťáka
- scházíme dolů a jdeme cestou mrtvých zpět k našemu autobusu
- míjí nás nákladní jeep plný dalších nápadníků pro eM (tentokrát jsou na korbě místní elektrikáři, správci technického vybavení pyramid, kopáči, zahradníci katakomb
- eM jejich pokřikované nabídky bez uvážení opět odmítá
- u auta nás okupují poslední obchodní zástupci
- odbýváme je větou „no tengo dinero“ a v tomto případě ani moc nelžeme (je totiž předposlední den a globální finanční krize doléhá i na nás)¨
- projíždíme Mexiko City a na gazolinéře dochází k výměně posádky
- pilot a co-pilot jdou do 1.třídy a 1.třída se ujímá řízení a navigace plavidla
- třída není uklizena a mírně zapáchá
- v kabině jsou všude na zemi oříšky
- Pablo se rozjíždí a začíná nadávat s jakou šunkou to jede (….skutečně funny HAHA, že si toho po 4,5 tisících ujetých kilometrech všiml…)
- eM si stěžuje na vyčnívající skobu ze sedadla v 1. třídě… už chápe Pabla proč tak sténal, když na ní dopadl po jeho letu po vozidle při přeletu jednoho z topes
- po třech hodinách jsme opět v Pueblu
- chvíli bloudíme a navigace se ujímá 1.třída, abychom zdárně dorazili do centra
- v centru se obracíme zpět na základnu ke Karlovi kde necháváme kočár a jedeme zpět do centra koňmo (taxi) na večeři
- na večeři si dopřáváme místní speciality a dobré víno
- dojem lehce narušil fakt, kdy byly odmítnuty postupně 2 kreditní karty na placení a tentokrát nás na ni pozvala eM
- děkujeme :-)…. nebudeme to psát do vyúčtování…
- po návratu zjišťujeme, že Karel již dorazil z Acapulca zpět
- začíná party
- účastníci zájezdu jsou doplněni o místního českého designéra VW a jeho kámošku
- pije se obligátně tajná značka tequily co se nesmí vyvážet
- na řadu přichází sportovní vložka, eM provádí holubičku, TéTé také
- následuje sázka vyvolaná Májou o láhev tequily a předmětem sázky je kotoul plavmo na dlažbě v prostoru 2x3 metry (nebo letmo, nebo-li z místa do vzduchu odražený)
- po 5ti tequilách a několika džusech se TéTé rozhoduje nástrahu splnit
- tým se o něj bojí a od tohoto úkonu ho odrazuje…. Mája je na koni…vidina tequily je větší
- přichází chvíle napětí ááááááá………………. úkol je splněnjde se spát